Koalice SPOLU

Koalice SPOLU představuje dlouhodobý projekt spolupráce ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Vznikla v říjnu 2020 jako volební koalice pro sněmovní volby na podzim 2021. Spolupráce stran pokračovala i v následujícím roce v řadě měst a obvodů při komunálních a senátních volbách.

Zásadním cílem volební spolupráce bylo vítězství ve volbách do Poslanecké sněmovny. Podle předsedy ODS Petra Fialy se tam měla nastartovat změna k lepšímu. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová podpis memoranda o spolupráci komentovala vyjádřením, že „amatérismus ve Strakově akademii (sídle Úřadu vlády ČR – pozn. red.) si už nemůžeme dovolit ani na okamžik.“

Zásadní motivací pro volební koalici byla tehdejší podoba volebního zákona. Trojice odděleně kandidujících stran by dosáhla na méně mandátů než společná koalice při stejném počtu hlasů. Posílení mělo přispět vítězství a sestavení nové vlády. Koalice se také netajila tím, že společným uskupením chtějí sesadit vládnoucí hnutí ANO Andreje Babiše.

Když v únoru 2021 Ústavní soud zrušil paragrafy obsahující postup výpočtu poslaneckých mandátů, zmizel v očích některých členů ODS důvod pro existenci koalice.

„Na výkonné radě ODS se vždy říkalo, že spojení je výhodnější při přepočítávání, že dosáhneme více mandátů, ale tento hlavní argument nyní padá,“ pronesl jihočeský hejtman Martin Kuba v Hospodářských novinách. Když už však vznikla, mělo se v ní do voleb pokračovat.

Zákon dříve k výpočtu používal D'Hondtův dělitel samostatně v jednotlivých 14 různě velkých krajích. Tato metoda měla tendence zvýhodňovat silné strany nad slabšími.

Nově přijatý systém znevýhodnění zmírnil. Tříčlenná koalice také potřebovala překročit práh ve výši 11 % hlasů namísto dřívějších 15 procent.

Sestavení koalice kritizoval prezident ČR Miloš Zeman. „Pokládám koalici za podvod. Jestli si na sebe nějaká silná strana navěsí dva pětiprocentní prťousky, tak je to podvod. Jestliže se spojí, vznikne velký trpaslík, ale nikdy nevznikne obr,“ prohlásil Zeman na Primě. V rámci stranických dohod mělo jít pouze o volební spojení, po volbách strany ustavily samostatné poslanecké kluby.

Koalice se stala subjektem s nejvíce hlasy, rozhodlo se pro ni téměř 27,8 procent voličů. Celkem získala 71 mandátů – ODS obsadila 34, lidovci měli 23 a TOP 09 připadlo 14 poslanců. Lídr koalice Petr Fiala (ODS) následně sestavil většinovou vládu s Piráty a Starosty a nezávislými.

„Všem nám jde o to, aby naše koalice byla úspěšná a abychom potvrdili svůj volební úspěch i v komunálních volbách,“ uvedl Fiala o pokračování spolupráce. Zároveň usiloval o udržení většiny v Senátu.

Ve 20 z 27 obsazovaných senátních obvodů koalice vyjádřila společnou podporu některému z kandidátů. Z nich uspělo 14 a celkem ve dvaceti obvodech zvítězili představitelé či nominanti některé z koaličních stran. S více než 50 senátory držela SPOLU bezpečnou senátní většinu i bez ohledu na přestupy mezi kluby a změny obsazení.

Trojice stran zároveň sestavila společné kandidátní listiny pro komunální volby v šesti krajských městech. Zvítězila v Praze, kde získala post primátora, post obsadil Bohuslav Svoboda (ODS). Navzdory triumfu v Plzni skončila koalice v opozici. Místo v zastupitelské alianci získala SPOLU v Ostravě a Karlových Varech.

Do prezidentské volby v lednu 2023 svého kandidáta nevyslala. Strany však vyhlásily jako vhodné adepty nestraníky Danuši Nerudovou, Pavla Fischera a Petra Pavla.