Článek
„Předseda Poslanecké sněmovny je tvář klíčového ústavního orgánu, je to vizitka Poslanecké sněmovny. Když se podíváte, kdo všechno byl v minulosti předsedou Poslanecké sněmovny, tak zjistíte, že vizitka může být různorodá. Ale nikdy zatím nebyl předsedou Poslanecké sněmovny někdo, kdo byl reprezentantem okrajového politického spektra. Nikdy nebyl předsedou Sněmovny komunista ani republikán. Je to tedy určitý předěl,“ poznamenal Jan Kysela, ústavní právník a poradce prezidenta Petra Pavla.
Od roku 1992 se na pozici předsedy Sněmovny střídali politici ODS s politiky ČSSD. Toto pravidlo se poprvé porušilo v roce 2017, kdy volby vyhrálo hnutí ANO. V posledním volebním období byla šéfkou Sněmovny předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která však byla do dolní komory stejně jako premiér za ODS Petr Fiala zvolená za koalici Spolu.
Předseda Sněmovny, kterého si volí poslanci tajným hlasováním na své ustavující schůzi, nemá jen protokolární funkci, ale je spolu s hlavou státu, předsedou Senátu a premiérem jedním ze čtveřice nejvyšších ústavních činitelů, kteří spolu ladí zahraniční politiku státu. „Ve chvíli, kdy do té čtyřky doplníte někoho, jehož zahraničně-politický profil je výrazně odlišný od orientace ostatních, tak to může vést k jistému druhu pnutí,“ předpokládá Kysela.
Zatímco šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš (ANO) zastávají jasné proevropské postoje a podporují členství Česka v NATO, Okamurovo SPD prosazuje referendum o vystoupení z obou struktur.
Předseda Sněmovny si může říkat, co chce
Předseda Poslanecké sněmovny přijímá zahraniční návštěvy, a naopak jezdí na zahraniční cesty. „Sněmovna ho obvykle nevybavuje mandátem, co smí a nesmí říkat. Takže záleží na předsedovi Sněmovny, jak to pojme, jestli jako protokolární řeč, nebo jako prezentaci svých postojů nebo postojů své politické strany,“ upozornil Kysela.
Pokud by pak Okamura předkládal své názory na Unii a NATO, mohlo by to podle ústavního právníka posunout vnímání Česka v zahraničí.
S tím souhlasí i bývalý kariérní diplomat a stávající nestranický šéf zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer. „Předseda Sněmovny je vysoká funkce a je s ní spojeno mnoho protokolárních povinností. Lze tam hodně udělat a také hodně pokazit. Na člověka je vidět,“ upozornil.
Anketa
SPD se podle něj svými výroky o vystupování z NATO a z EU zařadila mezi „extrém“. „V zahraničí ho budou brát jako extremistu, který popíral hrozbu Ruska, odmítl posilovat obranu a mluvil vstřícně o Putinovi. To mu v zemích NATO zabouchne dveře. Budou ho brát jako postavičku, která se rozhodla kvůli funkci vyčistit svůj slovník k dokonalosti. Jeho zvolení by rozhodně mělo dopady na to, jak je Česká republika v zahraničí vnímána,“ zdůraznil Fischer.
Budou se scházet ústavní činitelé?
Vstup Okamury na pozici předsedy Sněmovny může ovlivnit i frekvenci, s jakou se budou scházet nejvyšší ústavní činitelé k zahraniční politice. Při vstupu do funkce Pavel oznámil, že schůzky budou každého čtvrt roku, bývaly však i častěji například kvůli summitu NATO apod.