Článek
Všechny tři politiky voliči vytáhli díky preferenčním hlasům ze spodních míst kandidátek hnutí ANO, a jasně tak dali najevo, že je ve Sněmovně chtějí.
„Když si Andrej Babiš prosadil v hnutí ANO, že hejtmani a primátoři budou až na nejnižších příčkách kandidátek, bral jsem to tak, že je to test jejich popularity. A že pokud preferenční hlasy dostanou a budou zvoleni do Sněmovny, tak v ní budou pracovat,“ popsal politolog Lukáš Jelínek.
Babiš po schválení kandidátek pro letošní sněmovní volby prohlásil: „Sami občané si řeknou, jestli chtějí, aby je jejich hejtman zastupoval i ve Sněmovně. Pokud je vykroužkují, nemám s tím žádný problém, protože to bude vůle lidí.“
Jenže jak hejtman Brabec, tak primátor Zarzycký a také starosta Sokolova a náměstek hejtmanky Kubis se rozhodli mandátů vzdát.
„Kandidoval jsem z předposledního místa a dopředu jsem žádal voliče o to, aby mě nekroužkovali, že je pro mě prioritou starat se o Plzeň a že tam určitě setrvám,“ popsal Novinkám Zarzycký.
Na dotaz, proč tedy vůbec kandidoval, řekl: „Jsem krajský šéf hnutí ANO v Plzeňském kraji. Jako výrazná osobnost jsem byl požádán, abych podpořil svůj tým.“ Dodal, že jde o legitimní krok, který činí všichni napříč republikou.
Politolog Jelínek ale upozorňuje, že účast na kandidátkách takto nedává žádný smysl. „Podpořit hnutí mohou primátoři či hejtmani i jinak než účastí na kandidátce,“ řekl.
Je podle něj chybou, když hnutí takto odmítne zásah voličů, jejichž kroužky vynesly kandidáty z konce do čela. „Dlouhodobě to může uškodit. Voliči získají pocit, že nemají na chod hnutí žádný významnější vliv,“ popsal Jelínek.
Podobné jako u Zarzyckého je to i u hejtmana Brabce, který díky voličským kroužkům poskočil z posledního místa na první v Ústeckém kraji, i u starosty Kubise, kterého kroužky vynesly v Karlovarském kraji z posledního místa na druhé.
Otto Eibl z Masarykovy univerzity v Brně nevnímá strategii ANO jako něco nutně špatného. „Tito lidé se dávají na kandidátky proto, aby přitahovali pozornost a kandidátce pomáhali,“ popsal.
„Podle mě to není podvod na voličích. Jestli je to fér, to bych zvažoval. Je třeba se ptát kandidátů, proč se nechají na kandidátku napsat, když tu funkci vykonávat nechtějí. Po zvolení to pak působí trochu zvláštně,“ popsal Eibl.
I v minulém volebním období se takto vzdal poslaneckého mandátu hejtman Zlínského kraje Radim Holiš z ANO, který také vyletěl na kandidátce na druhé místo díky kroužkům.
V roce 2017 zase odmítl roli poslance liberecký hejtman Martin Půta. Ten argumentoval podobně jako nyní Zarzycký. „Už před volbami jsem všem a všude říkal, že na kandidátce jsem jen kvůli vyjádření podpory Starostům a celostátnímu lídrovi Janu Farskému,“ prohlašoval.
Kuriozní byl případ Jiřího Hlavatého. Ten v roce 2017 kandidoval do Sněmovny na kandidátce ANO, i když byl v té době senátorem. Protože ho voliči zvolili poslancem, mandát senátora mu automaticky zanikl. Hlavatý tím byl překvapen a pohoršoval se, že si nemůže vybrat, zda bude v dolní či horní komoře.
Po letošních volbách se mandátu rozhodla vzdát i pirátská poslankyně Šárka Kučerová, učinila tak z vážných osobních důvodů. Když se poslanec mandátu vzdá, nahrazuje ho vždy osoba, která skončila na kandidátce strany či hnutí po volbách za ním.
