Článek
„Soustředíme se na to, co je v programovém prohlášení a v hospodářské strategii. To jsou priority,“ odpověděl Novinkám první místopředseda ANO Karel Havlíček na otázku, zda bude chtít nová vláda korespondenční volbu zrušit.
Korespondenční volba umožnila Čechům pobývajícím v cizině poslat svůj hlas poštou. ANO při jednání o zákonu v roce 2024 ve Sněmovně tvrdilo, že zavedení korespondenčního hlasování snižuje důvěru občanů ve výsledky voleb. Obávalo se, že hlasování poštou nezaručuje ústavní právo na tajnou a svobodnou volbu.
Před říjnovými volbami však hnutí s kategorickým odmítáním přibrzdilo a začalo tvrdit, že počká na jejich výsledky. A ty chuť korespondenční volbu zrušit zřejmě ještě více ochladily. Obavy kritiků se totiž nevyplnily.
Poštou ze zahraničí hlasovalo jen málo Čechů a výsledky voleb to nijak neovlivnilo. Celkem se zapojilo necelých devět tisíc lidí. Bodovaly u nich sice strany končící vlády, tedy Spolu, STAN a Piráti, ale k vítězství jim to pomoci nemohlo.
K ničemu, říkají Motoristé
Předseda Motoristů a aspirant na ministra životního prostředí Petr Macinka si však stále myslí, že by se tento způsob hlasování měl zrušit.
„Korespondenční volbu jsme nediskutovali. Pokud to téma přijde na řadu, tak zřejmě až po jmenování vlády,“ řekl Novinkám Macinka, jehož strana je k novému způsobu hlasování kritická.
„Ukázalo se, že je to naprosto k ničemu. Zájem byl nicotný. Můj osobní názor je, že hlasování poštou potřeba není. Lidé, kteří žijí v zahraničí, mohou hlasovat na zastupitelských úřadech. Tam, kde je to potřeba, může ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvem zahraničí zřídit další volební místnosti,“ argumentoval předseda Motoristů.
„Sázka na to, že přijdou miliony hlasů pro Markétu Pekarovou, dosluhující koalici nevyšla,“ zdůraznil Macinka. Bývalá předsedkyně TOP 09 však v letošních volbách už nekandidovala.
SPD i Vondráček mlčí
Velkým kritikem korespondenční volby byl také místopředseda ANO Radek Vondráček a celá SPD v čele s Tomiem Okamurou. Ani jeden z nich však Novinkám na otázku, zda bude chtít nová vláda korespondenční volbu zrušit, neodpověděl. Sdílný nebyl rovněž místopředseda SPD Radim Fiala.
Faktem je, že většina ve Sněmovně nemusí nové vládě ke zrušení zákona stačit. Podle Ústavy může být totiž každý volební zákon přijat či upraven jen se souhlasem obou komor parlamentu. Zatímco ve Sněmovně má nová koalice ANO, SPD a Motoristů 108 poslanců, v Senátu se opírá jen o 15 zákonodárců ANO. Potřebná většina v horní komoře jí tedy chybí a musela by se pokusit najít podporu u politiků z dalších stran.
Korespondenční volbu ze zahraničí mohou využít čeští občané v prezidentských, sněmovních a evropských volbách. Letos do Sněmovny tak Češi volili poprvé.
