Článek
ANO a SPD chtějí obě instituce financovat ze státního rozpočtu. Vláda by tak mohla z roka na rok měnit rozpočet veřejnoprávních médií dle libosti.
Motoristé by naopak rádi zachovali současný systém poplatků, jen ho chtějí vrátit před letošní změny. To znamená nejen snížení poplatků na úroveň roku 2024, ale také zrušení inflační doložky či plateb za internetové připojení. Podle nich je jen třeba si ohlídat, jak se s financemi nakládá.
„Vše bude záležet na koaliční shodě,“ napsal Novinkám k financování České televize a rozhlasu místopředseda ANO Karel Havlíček. Minulý týden v podcastu Sorry jako, který Havlíček natáčí se svým stranickým šéfem Andrejem Babišem, ale oba politici záměr změny financování potvrdili.
Motoristé nechtějí „vládní média“
„Samozřejmě, že to plánujeme,“ řekl v podcastu Babiš. „Platí, že chceme udělat, co udělalo sedmnáct zemí v Evropské unii, přejít z koncesionářských poplatků na rozpočtové financování,“ doplnil Havlíček.
Kandidát Motoristů na ministra kultury Oto Klempíř se k tématu nechtěl vyjádřit. Motoristický poslanec Matěj Gregor ale uvedl, že by svůj program rádi uskutečnili. „Nechci spekulovat o tom, k jakému kompromisu nakonec dojdeme. Ale když máme ministra kultury, tak chceme, aby prosazoval program Motoristů sobě,“ sdělil Seznam Zprávám. Právě Motoristům by měl podle předběžných dohod resort kultury připadnout.
Sám Klempíř krátce po volbách avizoval, že by chtěl od médií veřejné služby „doložit, že stovky milionů navíc do miliardových rozpočtů budou vynaloženy s rozvahou, kreativně a úsporně“. O rušení koncesionářských poplatků nemluvil.
Motoristé varují, že státní financování by znamenalo proměnu médií veřejné služby ve „vládní“.
Oprávněnost obav z politického tlaku potvrdila Novinkám mediální expertka Marína Urbániková z Masarykovy univerzity v Brně. Financování přímo ze státního rozpočtu považuje za vůbec nejhorší způsob. „Výše rozpočtu médií se může každoročně jednoduše změnit,“ odůvodnila.
Letos zavedený systém, kdy se poplatek zvyšuje v závislosti na inflaci, je podle ní naopak „nastavený nejlépe, jak se dá“.
„Na veřejnoprávní kritické žurnalistice politici rádi ušetří“
„Pro náš středo-východoevropský region je poplatek úplně nejbezpečnějším, nejspolehlivějším zdrojem financování. Je pod velmi dobrou veřejnou kontrolou,“ uvedla Urbániková.
Na Slovensku je rozpočet televize a rozhlasu vázaný na hrubý domácí produkt. I to ale umožňuje objem financí měnit, jak se ukázalo, když se rozpočet slovenského rozhlasu a televize krátce po přechodu na státní financování snížil z 0,17 na 0,12 procenta HDP.
Třetí možností je speciální daň, ta existuje třeba ve Švédsku a Finsku. „I tady jsou možné politické zásahy, protože lze každý rok vést debatu, jak má být daň vysoká, koho od ní osvobodit,“ upozornila Urbániková.
„Státní financování vedlo v západní Evropě opakovaně k poměrně radikálnímu poklesu rozpočtu, protože na médiích veřejné služby, která mají produkovat kritickou žurnalistiku, politici velmi rádi ušetří,“ dodala.
Předseda ANO dlouhodobě chce i slučování ČT a ČRo, ale ve zmíněném podcastu toto téma zahrál do autu. Aktuálně.cz Havlíček řekl, že se záměr odsouvá na později.
