Článek
„Nechceme žádné zestátnění veřejnoprávních médií, ale chceme, aby se definovala veřejnoprávní služba a věděli jsme, co má být její náplní a za co si budeme platit. Také chceme, aby tady byla kontrola NKÚ veřejnoprávních médií,“ snažila se Schillerová mírnit obavy.
Vyčetl jí to europoslanec Jan Farský (STAN), který současné kroky vlády označil za postupnou plíživou cestu k ovládnutí médií. Podobně jako se to stalo v Maďarsku nebo Slovensku.
Schillerová zdůraznila, že už před volbami avizovali změnu financování České televize a Českého rozhlasu. „A zrušit poplatky chceme. To je ale něco jiného,“ dodala.
Podle vyjednavače a budoucího šéfa poslaneckého klubu Motoristů sobě Borise Šťastného není zatím programové prohlášení schválené a nechtěl jej proto komentovat.
„Počkejme si na konkrétní znění toho ustanovení,“ uvedl Šťastný. Podle moderátora Moravce nicméně ve stávajícím návrhu programového prohlášení sloučení ČT a ČRo, změna financování i napojení na státní rozpočet jsou.
Před volbami slibovali navázání na státní rozpočet. Formálně bude tak o financování a tudíž fungování veřejnoprávních médií rozhodovat vláda, která tvoří podobu rozpočtu a rozhodne, kolik peněz médiím poskytne. Nyní jsou veřejnoprávní média financována z koncesionářských poplatků od občanů.
Politici upozorňují, že tento model funguje v řadě zemí. „To, že by tím byla ohrožena svoboda slova, je nesmysl,“ přidal se v diskuzi šéf SPD Tomio Okamura.
Mezi zeměmi EU dnes převažují státy, které platí televizi a rozhlas v různých formách ze státní kasy. Třeba Maďarsko, Dánsko, Lucembursko, Slovensko, Španělsko nebo v modifikované formě i Francie.
Podle odborníků na nezávislost médií ale není zahraniční zkušenost přenositelná na Česko.
„Z mého pohledu není placení ze státního rozpočtu ideální, zvlášť v našem regionu,“ upozornila Urbániková, která působí jako odborná asistentka na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy Univerzity v Brně.
„Umožňuje to větší politický vliv a je to možný nástroj politického tlaku. V zemích, kde je politická kultura rozvinutá natolik, že se politického tlaku na média veřejné služby není potřeba příliš obávat, je to méně riskantní než u nás,“ dodala.
