Článek
Velvyslanec ČR při NATO David Konecký upozornil, že Evropa prochází zásadní změnou bezpečnostního myšlení. „Aliance kvůli Rusku uvažuje o evropské bezpečnosti úplně jinak. Bez prosperity není bezpečnost a opačně. Je to propojeno bezprecedentním způsobem,“ uvedl.
Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil členství v NATO za zásadní záruku bezpečnosti, ale varoval před honbou za procenty při plnění aliančních závazků. „Musíme jít krok za krokem. Dvě procenta to budou tehdy, až budou prostředky skutečně vynaloženy,“ řekl.
Upozornil, že značnou část výdajů v poslední době tvořily zálohy na vojenskou techniku, nikoliv přímý nákup s okamžitým dopadem. „To je sice možné řešení čerpání obranného rozpočtu, ale je to tak trochu malování trávy na zeleno,“ dodal a poukázal na zálohové platby letounů F-35 mimo původní harmonogram.
Vrchní ředitel sekce obranné politiky ministerstva obrany Jiří Šedivý připomněl, že Česká republika bude muset v příštích letech vydat „nejméně 750 miliard korun nad současné rámce“ a že Havlíčkem zdůrazňovaná dvě procenta nebudou dostatečná: „Pokud pojedeme jen na oněch dvou procentech a nezvýšíme výdaje na 3,5 procenta do roku 2035, nepokryjeme plánované schopnosti. Do tvrdých dvou procent nemůžeme zařazovat kde co, Aliance je v tomto striktní.“
Havlíček ale dodal, že navyšování rozpočtu nesmí být samoúčelné: „Musíme vědět, kam a na co peníze dáváme. Jsme v roce 2025 a musíme realisticky vnímat současné hrozby – drony, protivzdušnou obranu, rozvoj umělé inteligence.“
Podpora tuzemské ekonomiky
Podle Havlíčka je klíčové, aby zvýšené výdaje na obranu podpořily i českou ekonomiku. „Posilování obranyschopnosti posiluje i ekonomiku. Daně neplatí stát, daně platí firmy. Pokud se nám rozpadne průmysl, rozpadne se i obrana,“ řekl a zdůraznil v té souvislosti ceny energií a jejich vliv na konkurenceschopnost českých podniků. „Neudržíme silný průmysl, pokud budou energie pětkrát dražší než v USA. Musíme udělat všechno pro to, aby firmy neodcházely z Česka. Bez nich nebude co danit, a tím pádem nebudou peníze ani na obranu,“ varoval.
Milena Jabůrková ze Svazu průmyslu a dopravy uvedla, že český průmysl je připraven sehrát v rozvoji obrany významnou roli. Podle ní ale musí být jasně popsáno, co do kolika procent spadá. „Zároveň je potřeba zjednodušit byrokracii a zadávání zakázek,“ připomněla.
Část prostředků by podle účastníků konference měla směřovat i do oblastí, které s obranou souvisejí – například do infrastruktury, výzkumu a vzdělávání. „Musíme vybudovat silné odvětví provázané s univerzitami, výzkumem a malým i středním byznysem. Pokud se nám to podaří, budeme mít nejen bezpečnější stát, ale i výkonnější ekonomiku,“ řekl Havlíček.
Velvyslanec USA v Česku Nicholas Merrick ocenil české závazky vůči NATO a zdůraznil význam společných investic. „Česko je klíčovým spojencem. Věřím, že USA jsou skvělým partnerem a společná obrana je v zájmu nás všech,“ řekl. Ocenil také české investice do modernizace a společných projektů.
Podle něj by se evropské země měly přiblížit výdajům kolem 3,5 procenta HDP, pokud chtějí pokrýt skutečné potřeby Aliance.
David Konecký k tomu doplnil: „Naším cílem není koupit tank a dát ho do kasáren. Musíme mít lidi, infrastrukturu i zázemí. Aliance je o odstrašení – naším ideálním cílem je, abychom síly vůbec nemuseli použít.“
Havlíček v závěru konference apeloval na nutnost dlouhodobé vize. „Někdo to všechno musí zaplatit – a to nebude stát, ale privátní sektor. Proto musíme posílit jeho konkurenceschopnost, podporovat výzkum, vzdělávání a moderní technologie. Pokud to zvládneme, budeme silní nejen v rámci NATO, ale i doma,“ uvedl.
