Článek
Na volební senát Nejvyššího správního soudu se obrátili Piráti s tím, že jejich volič jim v okrsku vhodil hlas, ale ve výsledcích se žádný neobjevil. Informaci o tom, že strana nějaké hlasy měla, dostali Piráti i od členky volební komise.
Soudci si tak vyžádali volební dokumentaci a začali přepočítávat hlasy. „Piráti v daném okrsku ve skutečnosti obdrželi 20 hlasů namísto 0 hlasů, jak bylo uvedeno v zápisu okrskové volební komise,“ informoval soud.
„Přepočet také ukázal, že o jeden hlas více ve skutečnosti obdrželo také SPD (25 místo 24) a o dva hlasy více STAN (19 místo 17). Naopak hnutí ANO bylo započítáno (tzn. v zápise volební komise uvedeno) o 21 hlasů více, než byl jejich skutečný výsledek (110 místo skutečně odevzdaných 89),“ informoval volební senát ve svém rozhodnutí,
Neodpovídaly také počty preferenčních hlasů pro 12 kandidátů hnutí ANO, přičemž některé početní odchylky byly významné - například Taťána Malá a Pavel Outrata (oba ANO) ve skutečnosti obdrželi o polovinu méně přednostních hlasů, než odpovídalo uveřejněným výsledkům.
Chyba byla, volby to neovlivnilo
V reakci na to Český statistický úřad provedl přepočet výsledků, ale chyba nebyla tak velká, aby došlo ke změně v rozdělení mandátů na jižní Moravě. Nezákonný postup volební komise tak sice neovlivnil výsledky, soud tedy stížnost Pirátů zamítl, místo toho se ale rozhodl sám podat trestní oznámení.
„Soud se rozhodl podat oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že mohl být spáchán trestný čin maření přípravy a průběhu voleb, pokud jde o postup okrskové volební komise. Rozsah pochybení totiž soud vede k závěru, že se nemuselo jednat o pouhou nepozornost,“ uvedl k usnesení člen volebního senátu Petr Mikeš.
Celkem volební senát rozhodoval o 39 stížnostech, z toho 20 soud odmítl pro neodstraněné vady a dalších 19 pro nedůvodnost. Nejčastějšími důvody podaných stížností byly tzv. nepřiznané koalice, nefunkčnost systému eDoklady, pochybení při sčítání hlasů či nevhodná volební kampaň.
