Článek
„Nemám nejmenší představu,“ řekl Novinkám bývalý poradce hlavy státu Kysela na otázku, co za právní důvody by mohl prezident Pavel k odmítnutí Turka mít.
Právní důvody k odmítnutí Turkova jmenování zmínil po jednání s Pavlem aspirant na premiéra Andrej Babiš (ANO). Konkrétně je však nevysvětlil. Kancelář prezidenta Pavla je zveřejnit prozatím odmítla.
O tom, kdo nesmí být členem vlády, hovoří jen v obecné rovině v Ústavě článek 70: „Člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon.“
Navazuje na něj například zákon o střetu zájmů, který by však pro Turka problémem být neměl.
„Svého času mohl být překážkou pro jmenování člena vlády lustrační zákon, střet zájmů, mohl by to být trestní rozsudek, který by tomu člověku, kvůli tomu, co udělal, zakazoval pracovat pro stát,“ poznamenal Kysela.
„K právním důvodům můžete přidávat i bezpečnostní důvody, například informace od zpravodajských služeb, že je dotyčný agentem cizí moci, nebo složky od policie, která prověřuje mafii, jíž je dotyčný členem. To by nebyl právní důvod, ale byl by srovnatelně vážný,“ dodal Kysela.
„Pokud by prezident republiky hodnověrným kanálem od hodnověrného orgánu zjistil, že je ten někdo agentem cizí zpravodajské služby nebo mafián, tak bychom to akceptovali, že někoho nechce jmenovat. Ale že by k právním či bezpečnostním důvodům přidával další a pokládal je za legitimní, tomu už bych se trochu zdráhal,“ dodal Kysela.
Pro snahu zkomplikovat Turkovi vstup do vlády však Kysela vidí celou řadu „politických“ důvodů. „Každý, kdo sleduje média, tak asi souhlasí, že Filip Turek je kandidátem kontroverzním,“ poznamenal.