Článek
„Zastropujeme věk odchodu do důchodu na 65 letech a obnovíme valorizační vzorec, který zohlední růst životních nákladů rodin důchodců a polovinu růstu reálných mezd,“ stojí v prohlášení.
Dosluhující vláda přitom posunula strop pro důchodový věk až na 67 let. Ten se ale měl týkat až lidí narozených v roce 1989 a později. Také snížila valorizaci penzí tak, že rostly o inflaci a třetinu růstu reálných mezd.
V oblasti penzí chce budoucí vláda umožnit předčasnou penzi bez krácení pro více lidí pracujících v náročných profesích, Nyní tuto možnost mají jen lidé zařazení do čtvrté kategorie rizik.
Pro seniory pak chce zavést vlastní životní minimum. „U seniorů je jiný spotřebitelský koš než u dalších rodin, proto ho chceme nastavit přesně pro ně,“ řekl Novinkám Aleš Juchelka (ANO), o němž se hovoří jako o budoucím ministru práce. Další podrobnosti zatím neuvedl.
Seniory chce ale budoucí vláda motivovat k tomu, aby setrvali na pracovním trhu tím, že jim za každý rok práce automaticky navýší penzi o 1,5 procenta vyměřovacího základu. „To by bylo zhruba kolem 400 korun měsíčně. Samozřejmě u některých více, u některých méně,“ řekl důchodový poradce Martin Kohoutek.
Penzijní spoření by mělo být nově možné i prostřednictvím jakéhosi státního fondu, který koalice nespecifikovala.
Dále by se mělo vrátit školkovné, tedy daňová sleva na při umístění dítěte v předškolním zařízení. Rodičovský příspěvek chce koalice zvýšit ze 350 tisíc na 400 tisíc a umožnit jeho flexibilnější čerpání.
Změn se dočkají i sociální dávky. A to konkrétně superdávka, která od tohoto října postupně nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Právě poslední zmíněná dávka by se z něj měla vyjmout a opět obnovit.
Větší vliv na situaci lidí pobírajících dávky by měly opět získat obce. Ten ztratily v roce 2012.
Zásek pro příští generace
Věk odchodu do důchodu se měl postupně zvyšovat kvůli předpokládanému stárnutí populace. Ekonom Lukáš Kovanda z Trinity Bank k deklarovanému zastropování na 65 letech uvedl, že by za působení rodící se vlády nemělo mít dopad na veřejné finance.
„Do penze by se ve věku 65 let a vyšším mělo podle úpravy prosazené končící vládou odcházet až ve druhé polovině 30. let, tedy řadu let po skončení funkčního období vlády vznikající,“ řekl například Lukáš Kovanda z Trinity Bank.
„Je to ten největší ‚zásek‘ do rozpočtu, co v programovém prohlášení je. Ale neprojeví se samozřejmě několik let, určitě ne u následující vlády,“ souhlasí Vít Hradil ze společnosti Investika.
Deficity tím způsobené podle něj začnou nabíhat někdy v roce 2035. „V padesátých letech to může znamenat 150 miliard až 200 miliard v dnešních cenách ročně,“ dodal.
Chystaná opatření nejen v sociální oblasti zkritizoval v pátek končící ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Nová koalice slibuje, že všem všechno dá, všechno bude levnější, ale zároveň na to prý nepotřebuje žádné nové příjmy. Takže pečení holubi nám začnou lítat sami do pusy. Kde na to vezmeme, to nám vládní koalice neřekne. Proto to za ně řeknu já. Zadluží tuhle zemi jak nikdo před nimi a každý včetně našich dětí to bohužel bude ještě hodně dlouho splácet i s úroky,“ okomentoval to končící ministr práce a sociálních věcí a tvůrce penzijní reformy i superdávky .
