Hlavní obsah

Babišova většina může příští rok změnit Radu České televize k nepoznání

Příští rok skončí v Radě České televize šest členů, jedno místo navíc zůstává delší dobu neobsazené. Ve všech případech jde o ty radní, které volí Poslanecká sněmovna. Nová sněmovní většina v čele s Andrejem Babišem, která má 108 hlasů a dohromady ji tvoří ANO, SPD a Motoristé, tak bude moci obměnit více než třetinu 18členné rady. Ta kontroluje činnost České televize a kromě jiného volí a odvolává generálního ředitele.

Foto: Jan Handrejch, Novinky

Mezi Tomiem Okamurou a Petrem Macinkou Andrej Babiš, jejich strany SPD, Motoristé a ANO mají ve Sněmovně většinu 108 hlasů.

Článek

„Protože půjde o volbu Sněmovnou, dá se očekávat, že většina nových radních bude zastupovat spíše strany formující se vládní koalice,“ popsal Ladislav Mrklas, člen Rady ČT, který příští rok v březnu ve funkci skončí.

Zároveň s ním vyprší mandát i Romanu Bradáčovi, Tomáši Řehákovi a Jiřímu Šlégrovi, v květnu pak Pavlu Matochovi a Luboši Xaveru Veselému. A koalice pak bude moci zaplnit i zmíněné neobsazené místo.

Šest členů rady volí Senát, zbytek pak Sněmovna. Všichni končící členové rady byli zvoleni Sněmovnou, znovu je tak bude volit dolní komora. „Je jasné, že je volba radního určená složením té komory, která jej volí,“ uvedl předseda rady Karel Novák.

„Radní budou voleni poslanci a ti byli vybráni ve volbách. Je to vyjádření vůle občanů v tomto státě,“ konstatoval Novák s tím, že toto je nejlegitimnější způsob rozhodování.

Podle politologa Michala Malého z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se však příští vláda nemusí omezit jen na výměnu radních, ale může zvolit slovenskou či maďarskou cestu.

„To znamená zrušení koncesionářských poplatků a placení činnosti televize ze státního rozpočtu,“ řekl Malý a dodal, že takový postup vedl v zemích východní Evropy i k restrukturalizaci. „Například ke změnám způsobů, jakými se volí kontrolní orgány. Může je pak částečně vybírat vláda nebo ministr kultury,“ popsal.

Protože se do Sněmovny nedostalo hnutí Stačilo!, které bylo nejhlasitějším kritikem veřejnoprávních médií, nemusel by podle Malého být postup příštího kabinetu tak razantní. V návrhu programového prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů je ale uvedeno, že si koalice chce na média veřejné služby posvítit.

„Zrušíme poplatky za veřejnoprávní média, čímž snížíme zátěž pro občany a firmy. Na základě analýz připravíme další legislativní změny, které povedou k aktualizaci definování veřejnoprávní služby, efektivnějšímu využívání zdrojů a odstranění duplicitních nákladů,“ píše se v něm. Zároveň se tam ale uvádí, že prioritou je zachování nezávislosti České televize i Českého rozhlasu.

Od politiků ANO a SPD před volbami opakovaně zaznívalo, že chtějí obě veřejnoprávní média sloučit. Byť Motoristé byli proti, i toto sloučení by se mohlo skrývat za zmíněným odstraněním duplicitních nákladů. Podle Mrklase je pak otázkou, jak by v případě změny financování nebo slučování médií fungovala rada: „Vedle personálií je otázkou, jestli rada vůbec bude fungovat v podobě, v jaké je doteď.“

„Rada je kontrolní orgán, jehož úkolem je zabývat se televizí v celku, jak funguje, jejím financováním, nakolik naplňuje veřejnou službu a kodex. Například u odvolání předchozího ředitele Jana Součka však rada dokázala, že umí být i poměrně akceschopná,“ popsal Mrklas.

Podle něj vznikla snaha o Součkovo odvolání uvnitř rady, ale je podle něj otázkou, zda by rada byla imunní i vůči tlaku zvenku.

Na druhou stranu k odvolání ředitele jsou potřeba dvě třetiny radních. Dolní komora se navíc nemůže zbavit rady jako celku. „Sněmovna nemůže odvolat celou radu, ale jen jednotlivé radní a jen ty, které sama zvolila,“ uzavřel Mrklas s tím, že díky tomu může být nezávislost více chráněna.

Výběr článků

Načítám