Hlavní obsah

Na povrchu jen pár děr, výbuchy až ve skále. Satelitní záběr na íránské zařízení po americkém náletu

2:36
2:36

Poslechněte si tento článek

Hlavním terčem amerického úderu pojmenovaného Půlnoční kladivo bylo íránské jaderné zařízení ve Fordó, jež bylo vybudované ve skalách v hloubce asi 80 metrů. Satelitní záběry ukazují způsobené škody, které potvrzují použití obřích protibunkrových pum GBU-57. Na záběrech jsou vidět krátery, které vypadají jako ohromné studny nebo kruhové šachty.

Íránská jaderná zařízení na archivních záběrech a satelitní snímky před americkým zásahem a po němVideo: Reuters

Článek

Záběry působí, jako by škody nebyly ani tak velké. Žádné obrovské krátery nebo zhroucený skalní masiv, pod nímž se nacházejí místnosti s odstředivkami. Je patrných několik takřka kruhových otvorů, což přesně odpovídá použité zbrani. Ta pronikne díky své velké hmotnosti a kinetické energii hluboko do skalního terénu nebo betonu a teprve v hloubce exploduje.

Ani GBU-57 ovšem zřejmě není dostatečně mocná, aby prorazila skalní masiv do hloubky osmdesáti devadesáti metrů, kde se mají nacházet odstředivky, v nichž se obohacuje hexafluor uranu. Optimální proto je, když se dvě bomby po sobě trefí na jedno místo - druhá se pak může dostat do ještě větší hloubky a až tam explodovat. Je to trochu jako ražba tunelu pomocí trhavin.

„Americký zásah byl dlouho plánovaný a věřím, že Američané použili pumy GBU-57, v takové koncentraci, aby se proťukali až do těch sálů s odstředivkami, protože ani jedna tato puma by nestačila, aby se dostala až do hloubky, kde byly ty odstředivky,“ řekl Novinkám bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Foto: Maxar Technologies, Reuters

Satelitní záběr na krátery způsobené náletem na jaderné zařízení pod skalním masivem ve Fordó

Jiná možnost jak se dostat k odstředivkám než ze vzduchu pomocí bomb na ničení bunkrů nebyla, dodal analytik.

Důvodem je nepřístupný terén. Fordó se nachází jižně od posvátného města Kóm, které leží asi 160 km na jih od Teheránu. Zařízení je ve strmých horách. „Dostat se tam dá pouze z této strany (od Kómu) po pozemních komunikacích. Je to jedno z nejhorších míst, jaké si umím představit pro nějakou pozemní operaci, byť třeba operaci speciálních sil. Izrael skutečně neměl , jak Fordó ohrozit,“ uvedl Mikulecký.

Právě kvůli tomuto jadernému zařízení operovalo ve vzduchu naráz vůbec největší množství bombardérů B-2 Spirit, které k cíli letěly 18 hodin. Shodily 14 nebo 16 GBU-57. 

Do operace bylo nasazeno přes 120 letadel. Kromě bombardérů B-2 také doprovodné letouny F-22 Raptor, které do oblasti letěly přes Británii. Rušení zajišťovaly letouny pro radioelektronický boj EA-18G Growler. Palivo bombardérům i letounům páté generace nebo stíhačkám F-16 poskytovala velká flotila tankovacích letadel.

Výběr článků

Načítám