Článek
To mu nevyšlo. Teheránský režim raději riskoval reálnou hrozbu útoku, než by se vzdal svého jaderného a raketového programu a přestal sponzorovat teroristy z Hizballáhu a Hamásu nebo jemenské Húsíe. Viděl přitom, jak mohutné síly soustředily Spojené státy v oblasti, takže mu muselo být jasné, co se stane, když nepřijme požadavky.
Útok se dal čekat, americký prezident Donald Trump přitom před deseti dny dal jasně najevo, že dohoda musí být uzavřena do konce února.
Než by režim ajatolláhů ustoupil, tak vystavil Írán dalšímu úderu. Aby přežil, nechal zemi bombardovat v cynické naději, že pod americko-izraelským útokem se za ním Íránci sjednotí. Kalkuluje taky s tím, že jde o útok na svrchovanou zemi a že záběry na zničené domy mu získají podporu dostatečné části veřejného mínění, protože oběti vyvolávají automaticky soucit, který umocňuje to, že jde o americké a izraelské oběti - antisemitismus a antiamerikanismus jsou obecně rozšířené. To však ani náhodou neznamená, že všechny kroky Izraele a USA jsou správné.
Pokud mnozí u izraelsko-palestinského konfliktu rádi připomínají, co všechno poslednímu střetu předcházelo, tak je dobré si to připomenout v případě Íránu. Už za islámské revoluce se hlavním nepřítelem režimu šíitských fundamentalistů staly Spojené státy - tedy velký Satan. Mladí revolucionáři drželi po dlouhé měsíce americká rukojmí na okupované americké ambasádě. Dalším arcinepřítelem se stal malý Satan - tedy stát Izrael. Nejrůznější teheránští představitelé nejen Izrael neuznali, nazývali sionistickou entitou, ale taky opakovaně volali po jeho zničení.
Íránský režim také obohacoval uran na velmi vysokou úroveň až 60 procent, což nemá jiné než vojenské využití. Hromadění jeho zásob jasně naznačovalo, že mu jde o jediné - mít jadernou zbraň, což je v naprostém rozporu s jednou z nejzákladnějších mezinárodních bezpečnostních smluv - dohodu o nešíření jaderných zbraní. Během let rozšiřoval své jaderné kapacity a všemožně se bránil jeho kontrole, opakovaně vypovídal pozorovatele Mezinárodní agentury pro atomovou energii, což je taky důvodem, proč je Írán pod tvrdými sankcemi. Dál taky podporoval zahraniční teroristické skupiny. Na vývoji balistických raket spolupracoval se Severní Koreou. Přitom už ty stávající byly schopné zasáhnout kromě Izraele i některá evropská města.
Války a vojenské údery se oprávněně skoro nikomu nelíbí. Ovšem v případě Íránu nebylo mnoho jiných možností, jak ho dotlačit k ústupkům. Jeden nevypočitatelný stát s jaderným arzenálem a balistickými raketami - Korejská lidově demokratická republika - stačí.