Pásmo Gazy

Pásmo Gazy (قطاع غزة,) je úzký pruh země mezi Izraelem a Středozemním mořem. Nazváno je podle města Gaza. Je součástí historického území Palestiny.

Ač má rozlohu pouhých 342 km², žije na něm půldruhého miliónu palestinských Arabů. Je součástí Palestinské autonomie (طنية الفلسطينية,‎ As-Sulta Al-Wataníja Al-Filastíníja), kterou dále tvoří rozsáhlejší oblast západního břehu Jordánu, s níž ale nesousedí.

Dlouhé je 41 kilometrů a široké od šesti do dvanácti kilometrů. Jeho západní hranici tvoří Středozemní moře, na jihu má krátkou hranici s Egyptem a na východě a severu sousedí s Izraelem, který je okupoval od šestidenní války v roce 1967 až do roku 2006, kdy se stáhl.

Od roku 2007 pásmo ovládá radikální hnutí Hamás, která vytlačilo konkurenční Fatah.

V šestnáctém století Gazu dobyli osmanští Turci, kteří ji ovládali až do konce první světové války, po níž nad celou Palestinou převzala správu Británie.

Po druhé světové válce Valné shromáždění 29. listopadu 1947 schválilo plán Palestinu rozdělit s tím, že na části území vznik stát Izrael. Pásmo se mělo spolu s Východním Jeruzalémem a západním břehem Jordánu stát součástí nově vzniklého státu palestinských Arabů.

Arabské státy ale plán odmítly. Když Izrael vyhlásil 14. května 1948 nezávislost, napadly jej. Válku ale prohrály, Izrael si samostatnost udržel, ale stát palestinských Arabů nevznikl. Pásmo Gazy, kam uprchli palestinští Arabové, se dostalo do područí Egypta, který si ji udržel až do šestidenní války. Pak je dobyl Izrael, který tam budoval židovské osady.

V devadesátých letech ale Izrael začal měnit politiku vůči Palestincům, na základě dohod z Osla v roce 1993 předal kontrolu na městy palestinské autonomii. V roce 2005 se z pásma zcela stáhl a židovské osady opustilo na 8000 lidí. Evakuace skončila 23. srpna. Poslední izraelský voják Gazu opustil 12. září, čímž skončila osmatřicetiletá okupace tohoto území.

Záhy po odchodu se vyplnila varovná slova pravicových izraelských politiků, že vystaví Izrael častějším útokům radikálů, kteří z pásma ostřelovali Izrael raketami. V pásmu Gazy mělo od svého vzniku na konci osmdesátých let velmi silné pozice hnutí radikální hnutí Hamás, jeho vliv narůstal také kvůli rozporům a korupci ve starším Fatahu.

Síla Hamásu se ukázala v roce 2006, když vyhrál palestinské volby a sám sestavil vládu, což ale zhoršilo situaci Palestinců. USA i EU považují Hamás za teroristické hnutí a přestaly poskytovat palestinské samosprávě pomoc, aby Hamás neposiloval. Nejhorší byla situace právě v pásmu Gazy.

Vnitropalestinské spory ale pokračovaly i po ustavení vlády národní jednoty. V červnu 2007 radikální palestinské hnutí Hamás zcela ovládlo pásmo Gazy a odstavilo v něm od moci konkurenční Fatah. Závěrečné boje si vyžádaly kolem 80 mrtvých.

Radikálové pokračovali v ostřelování Izraele, který kvůli tomu opakovaně vyhlásil blokádu pásma. Na přelomu let 2008 a 2009 podnikl Izrael třítýdenní operaci Lité Olovo proti palestinským radikálům, ostřelujícím z pásma Gazy území Izraele raketami. Po leteckých útocích, které židovský stát zahájil 27. prosince, následovala 3. ledna pozemní ofenzíva.

Dvaadvacet dnů dlouhá operace, která skočila 17. ledna 2009, si podle izraelských údajů vyžádalo život 1166 Palestinců především radikálů. Podle palestinských zdrojů zemřelo nejméně 1387 Palestinců. Zraněno jich bylo 4000 až 5000. Asi 90 000 Palestinců ztratilo střechu nad hlavou.