Írán zasáhl největší americký radar na Blízkém východě

Pro dnešní den končíme on-line zpravodajství z krize na Blízkém východě. Čtvrteční události sledujte v on-line reportáži:

Izraelská armáda (IDF) potvrdila útok na operativce Hizballáhu v Bejrútu, informuje ToI. Dodává, že podrobnosti budou zveřejněny později.

IDF dodala, že další podrobnosti o útoku v libanonském hlavním městě budou zveřejněny později.

Íránské revoluční gardy ve středu ráno zasáhly na území autonomní oblasti iráckého Kurdistánu třemi balistickými střelami základny kurdských protirežimních ozbrojených skupin. Podle agentury AFP to sdělily gardy, které jmenovaly pouze levicovou Stranu Komala íránského Kurdistánu.

Irácké policejní zdroje zase podle agentury Reuters informovaly o tom, že letecký útok zabil jednoho z velitelů Islámského odboje v Iráku, což je zastřešující organizace proíránských ozbrojených skupin v Iráku.

Zásah svého tábora třemi raketami ohlásila ve středu také další exilová separatistická skupina Strana svobody Kurdistánu (PAK), podle které byl při útoku jeden člověk zabit. V úterý zasáhl dron základnu Demokratické strany íránského Kurdistánu (PDKI).

Íránu se podle všeho podařilo zasáhnout důležitý radarový systém v Kataru, který je řízen Američany. Jde o největší radarový systém, který USA na Blízkém východě mají.

Jmenuje se Space Force’s AN/FPS-132 Ballistic Missile Early Warning Radar System a cena tohoto přehledového radaru se pohybuje okolo 1 miliardy dolarů (zhruba 21 miliard korun).

Sam Lair z  Centra Jamese Martina pro studium nešíření zbraní hromadného ničení sdílel na sociální síti X satelitní snímky poškozeného radarového systému.

Kdy přesně k zásahu došlo, není zcela jasné. Írán v úterý oznámil zničení celého radaru a na sociálních sítích se objevila řada očividně falešných fotek ze zničení.

Teprve záběry ze satelitních snímků ukazují, že k zásahu opravdu došlo. Jak moc byl radar, který má dosah zhruba 5000 kilometrů a na světě je jich pouze šest, poškozen, není zatím jasné.

Drtivá většina židovského obyvatelstva Izraele - 93 procent - podporuje aktuální americko-izraelskou válku proti Íránu. Mezi arabskými občany je podpora výrazně nižší a dosahuje 26 procent. Vyplývá to z výzkumu Izraelského institutu pro demokracii, o němž informoval server The Times of Israel (ToI).

Ze židovských respondentů se 57 procent vyslovilo pro pokračování útoků nejen do omezení íránských jaderných a balistických kapacit, ale do svržení islámského režimu. Dalších 36 procent je pro ukončení operace už po dosažení omezenějších cílů.

Na pražském letišti přistálo ve středu večer další repatriační letadlo s českými občany, kteří uvízli na Blízkém východě. Na svém profilu na sociální síti Facebook sdílel fotografii tohoto vládního speciálu ministr zahraničí Petr Macinka.

„Dalších 96 lidí doma,“ komentoval šéf české diplomacie bez dalších podrobností zveřejněnou fotku.

Na dotaz Novinek poté v SMS zprávě upřesnil, že šlo o let z turistického střediska Šarm aš-Šajch v Egyptě. „Byli v něm lidi vracející se většinou z Izraele a i několik z Jordánska,“ upřesnila Macinka.

„Letadlo se natankuje, vymění se posádka a za 40 minut startuje do ománského Muscatu,“ doplnil ministr zahraničí.

Španělsko podle tiskové mluvčí Bílého domu souhlasilo, že bude spolupracovat s americkou armádou.

„Myslím, že včera (v úterý) slyšeli prezidentův vzkaz jasně a zřetelně. Podle mých informací během posledních několika hodin souhlasili se spoluprací s americkou armádou,“ řekla Leavittová na tiskovém brífinku.

Španělský šéf diplomacie José Manuel Albares ale podle deníku El País vzápětí „rozhodně“ popřel slova mluvčí Leavittové o vojenské spolupráci Španělska s USA.

Slovenský vládní speciál ve středu dopravil z Jordánska v rámci repatriačních letů 84 lidí. Bylo mezi nimi i 15 Čechů, uvedly slovenské úřady.

Evakuaci lidí z Blízkého východu slovenské úřady zahájily v úterý, kdy letadla do slovenské metropole přepravila více než sto pasažérů, také mezi nimi bylo několik občanů Česka.

Většinu pasažérů středečního evakuačního letu do Bratislavy tvořili cizinci. Podle slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára byl let s ohledem na slovenskou pomoc občanům jiných členských zemí Evropské unie zařazen do mechanismu, který umožňuje proplatit od EU až tři čtvrtiny nákladů na repatriaci.

Další lety do regionu uskuteční Bratislava v příštích dnech. Slovensko už se už dříve v této záležitosti dohodlo na spolupráci s Českem, které organizuje vlastní evakuační lety.

Íránská Revoluční garda zahajuje novou vlnu raketových a dronových útoků proti Izraeli. Informuje o tom Sky News s odvoláním na íránská státní média.

Izraelská armáda (IDF) o několik hodin dříve informovala, že provedla rozsáhlý úder, který mířil na několik velitelských center a personál vnitřní bezpečnosti ve východním Teheránu, včetně sídla Revoluční gardy.

Írák zasáhl výpadek proudu po celé zemi. Uvádí to agentura AFP s odvoláním na irácké úřady.

„Elektrická síť přestala fungovat ve všech iráckých provinciích,“ cituje tamní úřady ToI s odvoláním na tamní tiskové agentury.

Ministerstvo dodalo, že se snaží zjistit příčinu výpadku a začalo obnovovat provoz některých elektráren a přenosových vedení. Některé části země jsou od začátku války mezi Izraelem, USA a Íránem opakovaně napadány.

Prezident Petr Pavel telefonoval s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem. Mluvili o bezpečnosti v regionu i o pomoci Čechům v Izraeli. „Česko stojí při Izraeli,“ uvedl Pavel.

Šéf libanonského teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim přednese projev ve 21:00 tamního času (19:00 GMT), informují agentury. Půjde o jeho první projev od začátku války na Blízkém východě.

Původně měl svůj projev přednést v sobotu, prvního dne útoků USA a Izraele na Írán, ale byl odložen.

Dron, který v neděli večer zasáhl britskou leteckou základnu RAF Akrotiri na Kypru, nebyl odpálen z Íránu, uvedl mluvčí britského ministerstva obrany.

Nepopsal odkud dron pocházel, nicméně dodal, že byl podobný íránskému Šáhedu, který Rusko masově nasazuje na Ukrajině.

Ministerstvo dříve uvedlo, že britská válečná loď HMS Dragon, která je právě v údržbě před naložením munice v Portsmouthu, nevypluje dříve než příští týden. Británie před jejím vyplutím nasadí vrtulníky Royal Navy Wildcat ozbrojené protidronovými střelami Martlet.

Provoz ropných tankerů v Hormuzském průlivu se od vypuknutí americko-izraelských útoků na Írán propadl o 90 procent a je na desetině obvyklého množtví, uvedla podle webu The Times of Israel společnost Kpler, která se zabývá průzkumem trhu s energií.

Íránští vojenští představitelé uvedli, že zcela zablokovali dopravu na vodní cestě, kterou prochází pětina světových dodávek ropy, ale Kpler s odkazem na systém sledování námořní dopravy tvrdí, že někteří plavbu riskují.

Írán se podle prezidenta Masúda Pezeškjána snažil vyhnout válce, ale izraelsko-americké útok mu nedal možnost, než se bránit.

„Svrchovanost našich sousedů respektujeme,“ tvrdil na síti X íránský prezident s tím, že nadále věří, že bezpečnost a stabilitu oblasti musí zajistit samotné státy regionu.

Teherán čelí kritice řady blízkovýchodních zemí kvůli útokům na jejich území, kde jsou rozmístěny americké základny. Írán tvrdí, že útočí na americké zájmy v regionu. To zopakoval íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí katarskému premiéru Muhammadu bin Abdar Rahmánu Sánímu, který ho v telefonátu vyzval k okamžitému ukončení útoků.