Hlavní obsah

USA lákají Írán na peníze. Záleží ale na tom, jaká frakce v íránském vedení převáží

5:31
5:31

Poslechněte si tento článek

Teherán

Zástupci USA a Íránu se měli tento týden sejít a jednat o jaderné dohodě. Uvedl to ve středu na summitu NATO americký prezident Donald Trump. Teherán však schůzku nepotvrdil a nic nenaznačuje, že by Írán ustoupil od požadavku zachovat si právo obohacovat uran. USA mu nabízejí uvolnění sankcí i části zmrazených peněz. Ve hře jsou i investice do civilního jaderného programu. Záleží ale na tom, jaká frakce v íránském vedení převáží.

Foto: Maxar Technologies, Reuters

Satelitní snímky kráterů v íránském zařízení v Natanzu

Článek

Axios citoval Trumpa, který na summitu uvedl, že by USA a Írán mohly podepsat dokument, ale sám to nepovažuje za důležité, protože íránský jaderný program byl zničen. Hlavní prioritou v rozhovorech je zajistit, aby se Írán nedostal k jaderné zbrani.

Ministra zahraničí Marka Rubia se zeptal Trump: „Chcete pro ně napsat malou dohodu, kterou by podepsali? Protože já si myslím, že je můžeme dostat k tomu, aby ji podepsali. Ale nemyslím si, že je to nutné.“

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí, který se účastnil jednání s USA, podle The New York Times v pátek uvedl, že žádná schůzka potvrzená není. „Jestli se vrátíme k diplomacii se Spojenými státy, se nyní zvažuje a bude to záviset na našich národních zájmech.“

Dodal také, že škody na íránských jaderných zařízeních jsou vážné. Postavil se taky proti tomu, aby Írán spolupracoval s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), a řekl, že by v Íránu její generální tajemník Rafaelo Grossi nebyl vítán.

Ve čtvrtek íránská Rada strážců schválila návrh zákona, který ruší spolupráci s MAAE a brání jejím inspektorům v přístupu do jaderných zařízení. Nyní záleží na íránském prezidentovi Masúdu Pezeškijanovi, jestli zákon schválí.

Zákaz by pak platil do té doby, než MAAE uzná právo Íránu na obohacování uranu. Zákon současně uvádí, že mezinárodní společenství musí „plně respektovat bezpečnost jaderných zařízení a vědců“. Týž den ajatolláh Alí Chameneí v prohlášení uvedl, že se Írán nevzdá USA. Na rozdíl od Arakčího škody na jaderných zařízeních bagatelizoval.

Tři požadavky USA

Deník Israel Hayom uvedl, že USA mají tři požadavky. Prvním je úplný zákaz dalšího obohacování uranu na íránské půdě, druhým odvezení veškerého vysoce obohaceného uranu z území Íránu a třetím omezení výroby raket.

Írán od práva na obohacování uranu nemíní ustoupit. Jde nejen o vojenskou oblast, ale i o civilní, protože by mohl sám vyrábět palivo pro jaderné reaktory.

Druhá podmínka odvozu vysoce obohaceného uranu může být dokonce nesplnitelná, pokud zůstal pod troskami v bombami zasaženém zařízení Fordó a nebude možné se k němu snadno dostat. Obohacený uran nikam nezmizí, izotop U235 má poločas rozpadu 704 miliony let.

Výběr článků

Načítám