Článek
Vznik silnějších bouřek nad Českem zpočátku blokovala vrstva suchého vzduchu v přízemní vrstvě a oproti modelovým předpokladům i poněkud nižší energie pro vzestupné pohyby vzduchu (CAPE). Bouřková aktivita se tak soustředila zejména na oblasti podél Krušných hor a Šumavy.
Krátce po 14. hodině se vytvořily slabší bouřky na Rokycansku v okolí Brd a později se zformoval i menší shluk poměrně intenzivních bouřek postupujících přes jihovýchodní část Středočeského kraje, kde u Vlašimi padaly i menší kroupy.
Radar na Rokycansku zaznamenal nevšední meteorologický jev v angličtině známý jako outflow boundary, pro nějž zatím neexistuje vhodný český ekvivalent.
🌩Bouřky aktuálně. Moc pěkné outflow boundary na Rokycansku.
— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) May 5, 2026
👉Bouřková činnost prozatím není výrazná. Vznik bouřek se dle očekávání váže zatím hlavně na orografii (hory). V neprospěch bouřkové činnosti a intenzity hraje hlavně velmi suchý vzduch v přízemní vrstvě do 2 km, což… pic.twitter.com/P3YIdbjFsw
Efekt miniaturní studené fronty
Výtok vlhkého a studeného vzduchu ze zadní strany odcházejících bouřek vytvořil při interakci s okolním teplejším prostředím samostatné teplotní rozhraní, které se na zemi chová podobně jako běžná studená fronta a dosahuje délky několika desítek kilometrů.
Přechod outflow boundary přes místo pozorování se projevuje zesílením větru a prudkým poklesem teploty, často i o více než 5 °C během několika minut. I po rozpadu původních bouřek může toto rozhraní urazit vzdálenost stovek kilometrů.
Místo střetu vzduchových hmot se na meteorologickém radaru zobrazí jako linie slabé odrazivosti, kterou způsobuje právě rozdílná teplota a vlhkost vzduchových hmot. Při vhodných podmínkách na outflow boundary mohou vznikat i další bouřky.
