Chameneí z bunkru už radši určuje své nástupce

Informaci o kandidátech nástupnictví přinesl list The New York Times (NYT) s odvoláním na nejmenované íránské činitele obeznámené s nouzovými plány Íránu.

Podle Chameneího by církevní rada expertů odpovědná za výběr čelného představitele Íránu měla určit příštího vůdce co nejrychleji. Toto neobvyklé rozhodnutí učinil Chameneí proto, že si je vědom možnosti svého zabití ze strany Izraele nebo Spojených států.

Za normálních okolností by proces jmenování nového nejvyššího vůdce mohl trvat měsíce, přičemž duchovní by vybírali ze svých vlastních seznamů jmen. V nynější válečné situaci chce ale Chameneí zajistit rychlý a spořádaný přechod moci a současně zachovat svůj vlastní odkaz.

„Nejvyšší prioritou je zachování státu. Všechno je to propočítané a pragmatické,“ potvrdil tuto domněnku Vali Nasr, odborník na Írán a profesor mezinárodních vztahů na Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimoru ve státě Maryland.

Seznam trojice navržených je tajný, podle NYT na něm ale není Chameneího syn Mojtaba, rovněž duchovní. O Mojtabovi, jenž má blízko k Islámským revolučním gardám, se už dříve spekulovalo jako o možném otcově nástupci.

Podle amerického experta na Írán Gabriela Noronhy, kterého citoval list The New York Post, je „jasným favoritem“ 68letý šéf íránského soudního systému Gholam-Hossein Mohseni-Eje’i. Ten je známý tím, že dokáže být v krizových dobách velmi nemilosrdný.

Za dalšího „silného kandidáta“ označil Noronha 65letého člena církevní rady expertů Mohsena Qomiho. Jde o blízkého důvěrníka a hlavního poradce Chameneího pro zahraniční záležitosti.

O tom, kdo jednou Chameneího nahradí, se spekulovalo už před nynější válkou. Podle íránské ústavy je Chameneí duchovní a současně světskou hlavou státu, vrchním velitelem ozbrojených sil a má ve všech zásadních záležitostech poslední slovo.

Chameneí stojí v čele Íránu od roku 1989. Seznam možných nástupců sestavil po izraelských úderech někde v bunkru, kde se izoloval, a se svými veliteli komunikuje jen prostřednictvím důvěryhodného poradce. Aby ještě více ztížil možnost své lokalizace, pozastavil veškerou elektronickou komunikaci.

O zabití čelného íránského představitele otevřeně hovořil izraelský ministr obrany Jisrael Kac, když uvedl, že „Chameneí už nesmí existovat“.

Prohlášení Kace poté mírnil americký prezident Donald Trump. Řekl, že likvidace Chameneího „zatím není v plánu“, ale že USA moc dobře vědí, kde se ukrývá.