S Rusy nespokojení Íránci chtějí čínská letadla

Násirzadeh se v Šanghaji účastnil zasedání ministrů obrany členských zemí Šanghajské organizace pro spolupráci. Během návštěvy však zavítal v doprovodu svého čínského protějšku Ton Tina i na palubu moderního čínského torpédoborce typu 052D Kchaj-fang, uvedl list South China Morning Post.

Označil to za důkaz posilování obranných vztahů mezi Teheránem a Čínou.

Násirzadeh poděkoval Pekingu „za podporu legitimní pozice Íránu během nedávných útoků“ USA a Izraele.

Krátce poté se objevily zprávy, že si Írán pořídí pokročilé stíhačky 4,54 generace J-10, které své schopnosti prokázaly letos v konfliktu Pákistánu s Indií. Kupuje si je i Egypt, v jehož vzdušných silách má nahradit americké F-16, uvedl web Critical Threads.

Web DEFA, který je napojený na štáb íránské armády, zprávu o nákupu J-10 nepotvrdil ani nevyvrátil, ale uvedl, že se informace o nákupu objevila i na instagramovém účtu spojeném s představitelem BRICS. Z článku je ale patrné, že Írán uvažuje o J-10.

DEFA napsal, že navzdory mnoha snahám o modernizaci stávajících letounů islámská republika potřebuje moderní stíhačky, které mohou efektivněji bránit íránský vzdušný prostor: „Vypadá to, že J-10 může hrát důležitou roli.“

Íránské letectvo používá především americké letouny ze 70. let F-4 Phanoton, F-14 Tomcat a F-5, který se snažilo i modernizovat. V devadesátých letech získal Teherán z Ruska asi tři desítky MiGů-29. Má také několik Mirage F-1, které do Íránu uletěly na začátku války v Zálivu, a čínské kopie MiGů-21. Mnoho z těchto strojů je ale nefunkčních.

Chendgu J-10 je jednomotorový lehký stíhací letoun vybavený pokročilým radarem, který má ve vlnách K a L dosah 110 km (nešlo by tedy o nejlépe vybavenou verzi J-10). Může nosit celou řadu čínských střel vzduch vzduch jako Pl-10 a PL-12. Unese až 5,5 tuny výzbroje včetně protizemních střel Ch-31 a bomb.

DEFA také napsal, že je levnější než americká, britská nebo ruská letadla. Írán se roky snaží pořídit moderní ruské Suchoje Su-35, ale Rusko je zatím nedodalo, i když Írán dodávkami svých dronů Šáhid -136 a poskytnutím licence na jejich výrobu výrazně pomohl Rusku ve válce s Ukrajinou. Írán získal jen cvičené Jaky-130.

Izraelci po pár dnech zcela ovládli íránský vzdušný prostor. Stárnoucí ruské systémy S-300 ho nedokázaly ochránit. Neuspěly ani íránské vlastní systémy PVO.

Írán měl dostat modernější S-400, potvrdil i dodávky některých komponent poté, co uvedl, že ho nepotřebuje, ale není jasné, co má a co bylo zprovozněno.

Íránští představitelé po návštěvě íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího v Moskvě dali podle agentury Reuters najevo, že Rusko neposkytlo Íránu dostatečnou podporu a že se cítí zrazeni mocnostmi, jako je Rusko a Čína.

Rusko také uvedlo, že nechce, aby Írán získal jadernou ubraň, protože by to spustilo jaderné závody na Blízkém východě.

Podle Reuters zaznívaly v Rusku hlasy, aby Rusko poskytlo Íránu stejnou pomoc, jakou poskytuje Washington Ukrajině - tedy systémy protivzdušné obrany, rakety a informace ze špionážních satelitů.

„Je čas pomoct Teheránu,“ řekl Reuters ruský byznysmen Konstantin Malofejev. I vězněný radikál Igor Girkin, který stál za protikyjevskou vzpourou na Donbasu, řekl, že když Rusko a Čína nepodpoří Írán, může být islámská republika vybombardována do doby kamenné.