Článek
„Je to absolutně nevyprovokovaná agrese proti Íránu, nemá žádný základ a žádné ospravedlnění,“ zdůraznila ruská hlava státu. Moskva důrazně odsuzuje americké útoky na jaderná zařízení v Íránu a je připravena íránskému lidu pomoci, píše agentura TASS.
Rusko samo přitom od února 2022 vede agresivní válku na Ukrajině a netají se cílem zabrat ukrajinská území.
Ruský prezident Vladimir Putin s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím (vpravo)
Kreml: Každý má právo na jaderný průmysl
Moskva trvá na tom, že všechny země mají právo rozvíjet mírový jaderný průmysl. „Věříme, že všechny země mají právo na mírový atom, mají právo provozovat jaderné elektrárny, vytvořit mírový jaderný energetický průmysl, a na tomto postoji trváme,“ řekl Dmitrij Peskov, mluvčí Kremlu.
Na dotaz, zda americké útoky na Írán ovlivní vztahy mezi Moskvou a Washingtonem, Peskov odpověděl, že „to jsou nezávislé procesy“, uvedla agentura RIA Novosti.
Izrael svůj zásah proti Íránu odůvodnil zjištěním, že Teherán disponoval téměř půltunou uranu obohaceného na 60 %, což pro mírové využití nedává smysl. Islámská republika navíc značně pokročila ve vývoji balistických raket.
Arakčí prohlásil, že Rusko „stojí na správné straně dějin a mezinárodního práva“. Upozornil, že eskalace na Blízkém východě roste „každým dnem“.
Írán poskytl Rusku během jeho války proti Ukrajině své drony, které Rusko nyní podle dostupných zdrojů samo vyrábí.
V noci na 13. června Izrael zahájil vojenskou operaci proti Íránu. O necelý den později provedla Islámská republika odvetný útok. Vzájemné údery pokračují. Obě strany hlásí mrtvé a zraněné.
Spojené státy vstoupily do ozbrojeného konfliktu devět dní po jeho eskalaci: v noci na 22. června americké bombardéry zaútočily na tři íránská jaderná zařízení - ve Fordu, Natanzu a Isfahánu.
