Arabské jaro

Arabské jaro je označení pro sérii protestů, povstání a revolucí napříč většinou arabských států v letech 2010 až 2012. Konkrétně k události došlo ve státech Egypt, Alžírsko, Tunisko, Libye, Maroko, Saúdská Arábie, Jemen, Omán, Bahrajn, Jordánsko a Sýrie.

Napjatá atmosféra konfliktu nevymizela a dodnes napříč Blízkým východem panuje.

Důvody pro rozsáhlé nepokoje byly v každé ze zemí lehce odlišné, ať už reagovaly na nezaměstnanost, chudobu, špatné životní podmínky nebo protestovaly proti tamním režimům. Spojujícím prvkem pak byla i politická situace po 1. světové válce, kdy po rozpadu Osmanské říše byly ustáleny nové státní hranice a obyvatelstvu tak byla přidělena nová státní příslušnost.

Primárním spouštěčem byla sebevražda tuniského prodavače, který se na protest proti chudobě a nezaměstnanosti upálil v prosinci 2010. To vyvolalo rozsáhlé mezinárodní protesty. V Egyptě a Jemenu došlo ke zhroucení režimu, v Jordánsku padla vláda, v Libyi a v Sýrii se situace vyostřila až v občanskou válku. V dalších zemích došlo k reformám.

To, co se zpočátku zdálo (a zřejmě i bylo) prodemokratickým hnutím, vedlo k destabilizaci celého regionu, na řadě míst nastolilo bezvládní a vytvořilo ideální podhoubí pro terorismus. Celý region je dnes ohrožen Islámským státem.

Po událostech se novým vládám nepodařilo prosadit ekonomické reformy, které by naplnily očekávání, kvůli nimž demonstrace vlastně začaly.