Jaké důsledky bude mít americký úder v Íránu

Útok na tři íránská jaderná zařízení byl dobře koordinován, shodli se redaktor i analytik. Účastnilo se ho na 120 letadel, bombardéry B-2 shodily asi šestnáct třináctitunových bomb GBU-57 MOP.

Doprovázela je letadla páté generace, které měla zaměstnat a zničit protivzdušnou obranu, a vypáleno bylo z ponorky na dvacet střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Všechna letadla se musela potkat ve správnou chvíli na správném místě, přičemž B-2 byly ve vzduchu 18 hodin, což naznačuje vysokou koordinaci sil.

„Koordinována byla nejen v rámci amerických ozbrojených sil, ale také s Izraelem, protože letectvo Izraelských obranných sil operuje téměř 24 hodin denně,“ řekl Mikulecký, „ne že by Izraelci byli překvapeni, nebo že by nebyli rádi, že tam Američany potkají, ale bylo nutné předejít jakýmkoliv možným nedorozuměním.“

„Kromě B-2 a dalších letadel, které se tam pohybovaly, stojí za pozornost nasazení letounů Growler odvozených z dvoumístných verzi stíhacích letounů F/A-18, které zajišťovaly elektronický boj a které měly lví podíl na tom, že ta akce proběhla v pořádku,“ dodal analytik.

Upozornil, že se Američané také snažili akci maximálně utajit, takže současně s letouny B-2 mířícími z USA na východ nad Írán odstartovaly další mířící do Indopacifiku, jejichž přesunu se věnovala pozornost: „V minulém týdnu jsme byli svědky poměrně čilého provozu amerických tankovací letadel, které létaly po stejných trasách, po kterých dnes mířily B-2. Jednak zajišťovaly přesun stíhacích letounů F-16 a F-22 do oblasti Blízkého východu, ale současně si všichni zvykli na jejich přítomnost ve vzdušném prostoru, takže dokázaly zajistit a přikrýt i přelet B-2 k jejich cíli.“

Mikulecký dodal, že i Trump se choval jinak než obvykle: „Bylo zajímavé vidět, že Donald Trump dokázal odehrát tu psychologickou hru, dokázal hned nepsat na svoji sociální síť a udržel překvapení. Dokonce i zahrál tu hru, že říkal, že bude ještě 14 dní přemýšlet a rozhodne se, přestože bylo jasné, že už v době, kdy tohle říkal, už rozhodnutý musel být.“

Důvodem bylo, že Írán byl skutečně blízko získání jaderné bomby. Švamberk upozornil na zprávu CNN, kde už se uvádí, že některý uran byl obohacen na 83 procent. „Íránu o nic jiného než o vývoj atomové zbraně nešlo.“ I proto jednotlivá jaderná zařízení rozptýlil na několik míst a umístil je hluboko pod zem

Očekávat, že by Teherán přistoupil rychle na americké požadavky, nelze, shodli se oba.

„Konec bojů se určitě čekat nedá. Teď jsme svědky zvýšené diplomatické iniciativy Íránu. Ministr zahraničních věcí Íránu Abbás Arakčí cestuje po světě, zúčastnil se konference v Ženevě, kde se s ním sešli ministři zahraničních věcí Francie, Velké Británie i představitelka pro zahraniční politiku EU. Teď se chystá za (ruským prezidentem) Putinem, což bude zajímavé sledovat,“ řekl Mikulecký.

Větší angažmá Moskvy však nečeká: „Neumím si představit, čím by Moskva mohla pomoct kromě nějakého rozhořčení, i když v okamžiku, kdy vede agresivní válku proti Ukrajině 11 let, lze jen těžko hledat větší míru pokrytectví. Írán si hodně sliboval od vzájemných smluv, které s Moskvou uzavřel. Teď v Teheránu zjistili, že Rusové mají smlouvy napsané tak, že je k ničemu nezavazují. Jak by řekl Donald Trump, karty drží v ruce Moskva a Teheránu zbyla ta prázdná krabička.“

Analytik to pak ještě upřesnil: „Teherán nemůže od Moskvy očekávat přímé vojenské zapojení. Moskva se nemá čím zapojit a výprasků už dostala dost, než aby potřebovala dostat výprask ještě v Arabském zálivu. Moskva taky nemá, co by Íránu poskytla. Írán používá stále systémy protivzdušné obrany S-300, přestože už několikrát avizoval, jak se s Moskvou domluvil na tom, že dostane S-400. Íránci hlavně čekali na stíhací letouny Suchoj Su-35 a dodnes je nedostali. Představa, že by v tuhle chvíli Rusko mohlo pomoct posláním nějakých dodávek zbraní, je nereálná.“

Mikulecký upozornil, že útok na Írán neovlivní dění na rusko-ukrajinské frontě, kdy Ukrajina čelí denně desítkám až stovkám dronů Šáhid: „Rusové už výrobu šáhidů víceméně zvládli. Některé segmenty sice ještě dostávají u Íránu, ale není to nic, co by nedokázali nahradit.“

Naopak redaktor se domnívá, že úder na Írán pomůže Kremlu: „Nebude tam upřena taková pozornost, což vyhovuje Moskvě.“

S tím nakonec souhlasil i  analytik: „To už se projevilo, když si zapneš večer televizi - a je jedno, jestli českou, americkou, britskou BBC - a podíváš se na řazení zpráv, to, že Rusové v noci zase vybombardovali nějaké civilní objekty na Ukrajině, bylo úplně vzadu. To je pro nás průšvih, protože nás se v tuhle chvíli životně dotýká rusko-ukrajinská válka.“

Otázkou je mohutnost odvety Íránu. „Irán odpověděl dalším útokem na Izrael z dnešního rána,“ řekl Mikulecký. I když jsou údery mnohem méně mohutné než loňské, podle něj Írán používá všechno, co má: „Není to hra na diplomacii.“ Podle něj je Írán velmi oslabený.

Z Mikuleckého slov plyne, že USA možná počítaly i s možností, že by Írán zaútočil na americké základny v dalších zemích: „Došlo ke stažení velké části americké vzdušné flotily, která byla vidět na satelitních snímcích ze základen ve Spojených arabských emirátech a v Kataru, a k jejímu přesunu na území Saúdské Arábie.“

Důvodem ovšem také mohlo být, aby letadla byla blíž trase, kudy Írán vystřeluje rakety a střely s plochou dráhou letu směrem na Izrael.

Podle analytika Teherán s úderem na americké základny váhá: „Tentokrát ví, že pokud by tenhle krok udělal, tak by pro Írán a pro jeho současné vedení byla americká reakce velmi, velmi bolestivá.“

Írán může sáhnout i k uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí 20 procent vytěžené ropy na světový trh.

„Geograficky je to jedna z jeho asi nejsilnějších zbraní, které mu zbyly. Ale je dvousečná. Írán tím sice poškodí Spojené státy, poškodí tím ropné monarchie, ale významná část těch ropných produktů, které tudy proplouvají z hor, mořského průplavu, průlivu, tak ty nesměřují do Spojených států, ty směřují do Číny,“ uvedl analytik s tím, že by si Írán mohl proti sobě poštvat asi jediného spojence, který pro něj něco může udělat.

Je tu ovšem i riziko, že se nadlouho zakonzervuje stávající stav, jako k tomu došlo v KLDR: „To má velmi vysokou pravděpodobnost, podle mě vyšší, než že dojde ke změně režimu. Ale režim je oslabený, ukázal se slabý nejenom vůči těm Íráncům, kteří ho nemají rádi, ale i vůči jeho podporovatelům. A silnější už nebude. Může být represivnější, nemilosrdný, může věšet lidi na ulici tak, jak to dělá už teď, ale už nikdy nebude brán tak vážně. Nejenom v Íránu, ale i jeho vnějšími nepřáteli. Severní Korea vždycky nad sebou měla ochránce v podobě Čínské lidové republiky,“ poznamenal Mikulecký.

„Pokud by teďka Izrael, Spojené státy a svět jako jakýsi bonus navíc dostaly pád režimu v Teheránu, asi by to bylo fajn, je tu však to ale. Když se na Blízkém východě může něco pokazit, tak se to většinou pokazí, a my nevíme, kdo by přišel místo ajatolláhů, protože pokračování dynastie Páhlaví je něco, o čem může snít jen íránská emigrace z roku 79. Opozice uvnitř země je rozbitá, těžko tam hledat nějakou vůdčí osobnost a jediná naděje je někdo z prostředí ozbrojených sil, ne těch svázaných s režimem, jako jsou Revoluční gardy, ale s někým, kdo se tolik neumazal s režimem a našel by dostatek podpory ve svém okolí. Ale tady ještě budeme muset nějaký čas počkat, jestli ten režim bude dostatečně oslabený, aby k tomu mohlo dojít,“ dodal.

Mikulecký varoval před dopadem případné pozemní operace: „To by úplně změnilo nastavení obyčejných Íránců, kteří možná i tiše drží palce, dokud jsou útoky směrované na představitele té moci, která mlátí jejich dcery, sestry, přítelkyně nebo manželky na ulici jenom za to, že jim kouká pramen vlasů. V okamžiku pozemní invaze se bojím, že by se jejich nastavení změnilo v boj za vlastní zem. Je to vlastně stejné, jako jsme to viděli třeba v průběhu druhé světové války, kdy lidé, kteří zažili ruské komunisty, mohli vnímat příchod Němců jako osvoboditelů. Když potom, viděli, jak se Němci na jejich území chovají, tak šli bojovat i za nenáviděné bolševiky. Ale já si myslím, že nikdo po Íránu nechce kapitulaci, všichni by chtěli s Íránem obchodovat.“