Hlavní obsah

Írán s vládou nepohnul. V obranné politice se nic nemění

Ve světle konfliktu na Blízkém východě nemá česká vláda v plánu změnu přístupu k budování české obrany. Premiér Andrej Babiš (ANO) se chce orientovat na vojáky nebo protidronovou a protivzdušnou obranu. Vláda nicméně odmítá navázat na zvyšování obranných výdajů, jak chtěla garnitura předchozí.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), ministryně financí Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš (oba ANO)

Článek

„My samozřejmě budeme mít vojáky na prvním místě. Jejich počet, jejich vybavení. A vrátíme se k závazkům vůči NATO – to je mechanizovaná brigáda, protidronové záležitosti a vzdušná obrana,“ řekl v pondělí Babiš po jednání vlády na otázku, zda konflikt na Blízkém východě nebude vládu motivovat k přehodnocení svého obranného programu.

O víkendu zaútočil Izrael se Spojenými státy na Írán. Ten v odvetě udeřil raketami a drony nejen na Izrael, ale i na další arabské země, ve kterých jsou americké základny – Katar, Bahrajn, Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Saúdskou Arábii či Irák.

Novinky se dotazovaly i ministra zahraničí Petra Macinky, zda není dění impulsem ke změně obranné politiky. „Nemyslím si, že by Bělorusko mělo kapacity, aby útočilo na Českou republiku. Stejně tak si myslím, že ani Rusko není v situaci, že by teď napadlo členskou zemi Severoatlantické aliance,“ uvedl k možnosti, že by se státy bližší Česku ocitly v podobné situaci jako nyní Írán a představovaly hrozbu.

Že je situace na Blízkém východě s evropským kontextem těžko srovnatelná, si myslí i bezpečnostní expert Vojtěch Bahenský z Univerzity Karlovy. „Pokud by vypukl konflikt, Ruska s NATO, je mnohem pravděpodobnější, že zasáhne železniční spojení nebo překladiště balistickou raketou, než že budou hromady Šáhidů (typ sebevražedného dronu, pozn. red.) létat na Pražský hrad,“ uvedl pro Novinky.

Babiš si psal s Ruttem

Nová vláda navrhla rozpočet ministerstva obrany (MO) o 21 miliard nižší oproti plánům vlády Petra Fialy (ODS). Babiš také odmítá závazek vůči NATO zvýšit výdaje na obranu na úroveň 3,5 procenta hrubého domácího produktu do roku 2035.

Například náčelník generálního štábu Karel Řehka naopak mluví o potřebě vyššího obranného rozpočtu a varuje před překotnými změnami.

„Já jsem si o rozpočtu a o těch procentech v rámci závazku NATO psal s Markem Ruttem, to je generální tajemník NATO. V pátek jsme si vyměnili několik esemesek,“ řekl v pondělí Babiš s tím, že od roku 2014 se rozpočet obrany zčtyřnásobil.

„Pan ministr Macinka o tom dokonce mluvil i v Americe s Donaldem Trumpem, J. D. Vancem a dalšími, takže partneři tomu rozumí, co my jsme tady zdědili,“ dodal Babiš.

Místo zvyšování výdajů chce provést revizi nákupů obrany za minulé vlády a „rozkrýt zlodějiny“. „Potom, co uděláme audit na MO a získáme veškeré informace, tak samozřejmě budeme znovu masivně investovat do věcí, které mají smysl,“ vysvětlil premiér.

Kritizoval taky plnění spojeneckých závazků zálohami. Dopředu Česko platí za nákup amerických letounů F-35. „To my nebudeme dělat, nebudeme oblbovat lidi ani centrálu NATO,“ slíbil Babiš.

„Rozhodně je namístě přehodnotit přístup od toho, který tady držela předchozí vláda. Myslím, že nějaké předplatby a nákupy vojenského materiálu, který budeme mít za deset let, nám v případě útoku nepomohou,“ komentoval Macinka.

Výběr článků

Načítám