Elektronická evidence tržeb (EET)

Elektronická evidence tržeb byla spuštěna v prosinci 2016 přes silný odpor velké části podnikatelů a opozice. V postupných etapách se má nakonec vztahovat na všechny podnikatele vyjma několika řemesel. Podle jejího předkladatele, tehdejšího ministra financí Andreje Babiše měla přinést do státní kasy miliardy korun na daních. Ekonomové však tento odhad mírní.

Elektronická evidence tržeb (EET) je systém komunikace mezi Finanční správou České republiky na jedné straně a podnikateli a živnostníky na straně druhé. Každá platba je evidována v centrálním úložišti a zákazník dostane od prodejce účtenku s unikátním kódem.

Systém funguje tak, že nejdéle při uskutečnění tržby odešle obchodník datovou zprávu na server Finanční správy, kde se informace uloží. Následně se vygeneruje kód. Ten bude okamžitě odeslán zpět prodejci, který jej vytiskne na účtenku. Tu předá zákazníkovi. Celý proces by neměl trvat déle než dvě vteřiny.

Obchodník potřebuje připojení k internetu, tiskárnu, pokladní software a elektronické zařízení (pokladna, počítač, notebook, tablet či chytrý telefon). Pokud se stane, že internet vypadne, účtenka bude vydána bez kódu. Hned po obnovení spojení však bude nutné, aby obchodík odeslal údaje o proběhlé transakci na Finanční správu.

Povinnost evidovat elektronicky své tržby mají mít poplatníci daně z příjmů fyzických a právnických osob. Jde především o obchodníky, kteří přijímají platby v hotovosti, ale i prostřednictvím stravenek, šeků nebo směnek. Patří sem i živnostníci, kteří nemají kamennou prodejnu nebo podnikají jen určitou část roku.

Evidenci nepodléhají ti, kteří přijímají platby skrz inkaso nebo převodem na účet. Od března 2018 rozhodnutím Ústavního soudu se nutnost evidence nestahuje ani na platby kartou a při nákupu na internetu. Zákon pamatuje i na výjimky jako nahodilé příjmy nebo příjmy z drobné vedlejší podnikatelské činnosti.

Zavedení evidence je naplánováno ve čtyřech etapách. Jako první přišli na řadu provozovatelé stravovacích a ubytovacích zařízení, v ostrém režimu pro ně povinnost evidovat tržby platí od prosince 2016. V březnu 2017 se povinnost rozšířila i na provozovatele maloobchodu a velkoobchodu.

Další dvě etapy naplánované na první pololetí roku 2018, které se měly vztahovat na zbylé profese, jako jsou právníci, účetní, lékaři, pekaři či taxikáři a na řemeslníky byly rozhodnutím Ústavního soudu koncem roku 2017 odloženy. Podle Ministerstva financí by k jejím nástupům mělo dojít nejdříve v polovině roku 2019.

V současnosti se evidence vztahuje na přibližně 160 tisíc podnikatelů a dalších zhruba 300 tisíc by se mělo připojit v dalších etapách.

Podle premiéra a strůjce EET Andreje Babiše už evidence měla přinést do státní kasy přes deset miliard korun. Někteří ekonomové jeho propočty mírní a odhadují, že přínos se pohybuje v rámci několika miliard

Zákon čelí odporu jak ze strany opozice, tak samotných živnostníků. Trnem v oku je hlavně opozičním stranám ODS a TOP 09.

ODS se například ohrazuje proti tomu, že návrh považuje každého podnikatele za nepoctivého. Ministerstvo financí (MF) argumentuje, že poctivých podnikatelů se toto nedotkne, protože účtenky vydávají a alespoň budou moci bojovat s „nekalou konkurencí nepoctivých”. Současná podoba živnostenského zákona však dává povinnost vydat doklad na žádost zákazníka, nikoliv automaticky.

I další pravicové straně TOP 09 je elektronická evidence trnem v oku a rozhodla se vyrazit do boje proti „biči na živnostníky” humorem zacíleným přímo na ministra Babiše. Strana nabízí například pivní tácky, na kterých je Babiš zobrazen jako semetrika s válečkem v ruce.

Odpůrci dále argumentují tím, že dodatečné náklady pro podnikatele a živnostníky mohou ohrozit jejich činnost nebo být přímo likvidační. Podle průzkumu AMSP ČR vyšlo najevo, že pokladnu schopnou online propojení vlastní pouze 19% provozoven. Zbytek by musel zainvestovat do nového zařízení a internetového připojení. Mezi výčtem výdajů je dále pronájem software, papír do tiskárny, odpisy zařízení a další.

Sami živnostníci mají strach z možného zneužití  shromažďovaných dat a také toho, že se prodlouží čekací doba u pokladen, což by mohlo některé zákazníky odradit.

Zjistit skutečný dopad na podnikatele lze těžko, podle zájmových organizací mělo během prvního roku evidence zaniknout na 3000 hospod a restaurací, během stejného období se však podle Ministerstva financí v sektoru ubytování a pohostinství nově registrovalo skoro 2 500 subjektů.

Podle jiné statistiky, kterou má k dispozici Eurostat, v období od roku 2016 poklesl počet podnikatelů v pohostinství o 14,7 procent a v maloobchodě o 11,5 procent. Do jaké míry se na tom podílela povinná evidence tržeb nelze jednoznačně určit.

V Chorvatsku elektronická evidence tržeb již funguje. Šedá ekonomika se tam pohybovala na úrovni 28% a ODS uvádí, že dle informací chorvatského ministra financí k žádným podstatným nárůstům daňových příjmů po zavedení EET nedošlo.

Ministr Andrej Babiš chtěl EET spustit už několikrát, vždy neúspěšně. Pravicová opozice se snažila přijetí zákona brzdit všemi možnými způsoby včetně obstrukcí. Ve středu 10. února 2016 byl však návrh schválen.

Pro zákon hlasovala vládní koalice, podpořili ji někteří poslanci z klubu Úsvitu - Národní koalice a tři nezařazení poslanci. Poslanci ODS a TOP 09 a Starostů na protest opustili jednací sál.