Bill Clinton

Dvaačtyřicátý prezident USA slavil úspěchy na politické scéně, ale v morálních a etických otázkách značně pokulhával. Mnohokrát čelil ekonomickým, politickým i sexuálním skandálům, na druhou stranu byl dvakrát navržen na Nobelovu cenu míru.

Bill Clinton, který vládl Spojeným státům v letech 1993 - 2001, se proslavil jako první prezident USA narozený po druhé světové válce a byl prvním demokratem od dob F. D. Roosevelta, jenž byl zvolen pro druhé prezidentské období. Bývalí spolupracovníci jej popisují jako inteligentního a dobře chápajícího politika s dobrým srdcem, který je ale "nevyléčitelně nerozhodný" a nemiluje konfrontace.

Období, které strávil v roli prezidenta USA, je označováno za jedno z nejúspěšnějších v historii státu. Rekordně pozitivních čísel dosahovala nezaměstnanost, inflace i kriminální činnost. V anketě o státnické úspěšnosti z roku 2000 se Clinton umístil přesně v polovině všech dosavadních amerických prezidentů a těsně před vypršením jeho mandátu mu náležela podpora 65 procent Američanů, což je jedno z nejvyšších čísel v 50leté historii.

V hodnocení morální autority se však dvaačtyřicátý prezident propadl na předposlední místo. Tři čtvrtiny dotázaných jej označilo za muže, který postrádá vysoké morální a etické standardy. I na mezinárodní scéně bylo jeho působení považováno za chaotické a nedostatečně zásadové.

Jeho politickou kariéru pošramotila řada politických a hlavně milostných skandálů. Clinton se stal jedním ze dvou amerických prezidentů, kteří se podrobili procesu impeachementu (odvolání z prezidentské funkce). Prvním z nich byl v roce 1868 Andrew Johnson za bezdůvodné odvolání ministra války. Stejně jako on nakonec své obvinění z křivé přísahy a maření spravedlnosti ustál.

William Jefferson Clinton se narodil 19. srpna 1946 v arkansaském městě Hope. Ještě než přišel na svět, jeho otec William Jefferson Blythe zemřel, a když se matka znovu provdala, dostal příjmení nevlastního otce Rogera Clintona. V letech 1964-1968 studoval mezinárodní vztahy na Gorgetownské univerzitě a zároveň pracoval pro tehdejšího arkansaského senátora J.W. Fulbrighta, zaníceného odpůrce války ve Vietnamu. I Bill Clinton se stavěl proti válce a také nikdy nesloužil v armádě.

Na konci 60. let byl jedním z mála studentů, kteří získali prestižní Rhodesovo stipendium, a nastoupil na dvouleté studium Oxfordské univerzity. Po návratu do Spojených států začal studovat práva na univerzitě Yale a v polovině 70. let dělal asistenta na Arkansaské univerzitě, kde přednášel námořní právo.

V roce 1974 na sebe poprvé upozornil na politické scéně, když neúspěšně usiloval o místo v Kongresu. O tři roky později byl zvolen ministrem spravedlnosti státu Arkansas, kde mezi roky 1979 až 1981 zastával jako nejmladší v této funkci post guvernéra. Do čela Arkansasu znovu usedl o dva roky později a setrval tam až do roku 1992. Podle průzkumu časopisu Newsweek byl v roce 1991 mezi lidmi nejúspěšnějším americkým guvernérem.

V roce 1992 se stal demokratickým kandidátem na prezidenta. Jeho nejsilnější zbraní byla daňová reforma, jež spočívala v oživení ekonomiky pomocí financí z obranného rozpočtu. Díky ní se mu podařilo na podzim téhož roku porazit úřadujícího jedenačtyřicátého prezidenta George H. W. Bushe.

V roce 1996 prezidentský mandát obhájil a navzdory mnoha politickým i milostným skandálům se v úřadu udržel až do konce svého funkčního období. Během něj byl dvakrát navržen na Nobelovu cenu míru za řadu mírových iniciativ, mimo jiné za urovnání konfliktu v Severním Irsku.

Během své politické kariéry navštívil několikrát Českou republiku a v roce 1998 obdržel od prezidenta Václava Havla Řád bílého lva, jedno z mnoha ocenění, která za život posbíral. V roce 2009 byl jmenován zvláštním vyslancem OSN a velkou měrou se podílel na propuštění dvojice amerických novinářek ze Severní Koreje. Je ženatý, má dceru Chelsea (1980).

Jeho prezidentskou kariéru poznamenalo několik více či méně závažných afér. Už v roce jeho nástupu do úřadu se potýkal nejprve s aférou Whitewater, spojenou se stejnojmennou realitní společností, kterou založili manželé Clintonovi, a později se skandálem Filegate, kdy se ukázalo, že si bezdůvodně vyžádal od FBI na čtyři sta důvěrných složek republikánů. Údajně také věděl o operaci CIA, při které měla soukromá společnost dopravovat z Arkansasu zbraně protisandinistické opozici v Nikaragui a na zpáteční cestě převážet drogy.

Později čelil také podezření, že za tučné obnosy pronajímal hostům Bílý dům nebo že poskytoval nelegální finanční zdroje indonéským demokratům. V roce 1997 proti němu bylo zahájeno předběžné šetření v otázce financování jeho druhé prezidentské kampaně. Údajně měl porušovat federální zákony tím, že přímo z Bílého domu vyřizoval žádosti na kampaň. Ministryně spravedlnosti proti němu nařídila 90denní vyšetřování, jež mělo posoudit, zda nevyužíval finanční prostředky pro Demokratickou stranu na svou volební kampaň.

V naprostém závěru svého prezidentování, pouhých několik hodin před vypršením jeho mandátu, stihl udělit milost kontroverznímu finančníku Marcu Richovi, který byl obviněn z neplacení daní, podvodů a nelegálních obchodů s ropou. Jeho žena podporovala oba manžele Clintonovy. Hodinu a půl před opuštěním prezidentské kanceláře navíc udělil milost 140 vězňům, mezi které patřil i Clintonův nevlastní bratr Roger, zatčený za držení drog.

Ve známost vešly zejména Clintonovy sexuální aféry. Gennifer Flowersová prohlásila v roce 1993, že s ní tehdejší prezident dvanáct let udržoval milostný poměr. Kvůli sexuálnímu obtěžování jej zažalovala Paula Jonesová a Bill Clinton se stal v roce 1998 vůbec prvním americkým prezidentem, který v době svého úřadování vypovídal pod přísahou v případě vlastní obžaloby z trestného činu. Obvinění bylo nakonec pro nedostatek důkazů zrušeno.

Následujícího roku byl však shledán vinným z pohrdání soudem "poskytnutím falešné, zavádějící a vyhýbavé odpovědi, což mělo podkopat právní proces" s Jonesovou při výslechu v lednu 1998.

Nejznámější ženou okolo prezidenta Clintona se stala Monika Lewinská, která ve svých jednadvaceti pracovala jako stážistka v letech 1995-1996 v Bílém domě a měla poměr s tehdejším prezidentem. Clinton byl obviněn z křivé výpovědi pod přísahou a maření spravedlnosti a nebyl daleko odvolání z funkce. Nakonec aféru, kterou někteří pojmenovali Monicagate a která ho údajně připravila o Nobelovu cenu míru, ustál. V poslední den svého působení v Bílém domě však přiznal, že se v daném případě dopustil lživého svědectví. O poměru s Billem Clintonem později mluvily i další ženy.