Hlavní obsah

Sýrie

Foto: Profimedia.cz
Článek

Stát na Blízkém východě je od roku 1963 pod nadvládou arabské nacionalistické strany Baas. Stejně jako okolní státy i Sýrii v roce 2011 zasáhla série protestů takzvaného Arabského jara. Nepokoje však velice rychle vyústily v krvavou občanskou válku, která v zemi trvá dodnes.

Sýrie se rozkládá v jihozápadní části Asie, podél východního okraje Středozemního moře. Pobřeží však měří jen dvě stě kilometrů z celkových 185 tisíc čtverečních kilometrů, které Sýrie zabírá. Podél něj se nachází hornatá krajina, jež směrem k východu přechází v rozlehlou pouštní oblast. Převážná většina z cca 17 milionů obyvatel se proto sdružuje právě při pobřeží a podél řeky Eufrat.

Foto: Profimedia.cz

Hlavní dopravní tepna Damašku v Sýrii

Stát leží částečně na území starověké Mezopotámie a bývá často označován za kolébku civilizace. Hlavní město Damašek, které obývá kolem dva a půl milionu lidí, se považuje za nejstarší kontinuálně osídlené město. Společně s Aleppem, Bosrou a Palmýrou patří na seznam světových památek UNESCO.

Foto: Profimedia.cz

Gazely v poušti v Sýrii

Mezi obyvatelstvem mají většinové zastoupení Arabové a kolem deseti procent připadá na Kurdy. Menšiny tvoří zejména Arméni, Čerkesové, Turci, Turkmeni, Peršané, Židé a Romové. Azyl zde našly také statisíce palestinských utečenců. Většina obyvatelstva jsou muslimové, zejména jejich sunnitská odnož, ačkoliv vládnoucí rod Asadů patří k šíitským alavitům. Ti se těší podpoře syrských křesťanů i drúzů.

Foto: Profimedia.cz

Mešita Zanab v Sýrii

Léta nestability ukončila tvrdá vláda Hafíze Asada

Od starověku je území dnešní Sýrie domovem semitských národů, nacházela se zde různá aramejská království, která se na západě střetávala s Féničany a na jihu s Izraelity. Později byla oblast helénizována a s nástupem křesťanství se dostala pod vliv Byzantské říše. Později se Sýrie stala centrem islámské říše, ale také cílem křižáckých výbojů. Počátkem 16. století byla zahrnuta do Osmanské říše. Z područí Turků se dostala teprve po první světové válce, kdy ji jako své mandátní území obsadili Francouzi.

Vymaněním z jejich vlivu v roce 1946 si však Syřané příliš nepomohli. Uvnitř nového státu, jehož hranice namalovali Francouzi s Brity částečně i podle pravítka, existovala velká etnická a kulturní různorodost. Spory mezi jednotlivými kmeny se odrazily ve značné politické nestabilitě a během prvních let své existence Sýrie zakusila hned několik vojenských převratů. V roce 1958 se spojila s Egyptem do útvaru nazvaného Sjednocená arabská republika. Ta vydržela pouze do roku 1961, kdy se oba národy opět separovaly.

O dva roky později se vláda dostala do rukou alavitské Socialistické strany arabské obrody (Baas), která ve své ideologii spojuje arabský socialismus, nacionalismus a panarabismus. Jeden z jejích představitelů, Hafíz Asad se v listopadu 1970 po krvavém převratu dostal k moci a vnesl do země politickou stabilitu. Ta byla však vykoupena třemi dekádami krutého a stagnujícího diktátorství.

Foto: Profimedia.cz

Křižácký hrad Krak des Chevaliers v Sýrii

Asadův syn Bašár, který se stal prezidentem po otcově smrti v roce 2000 (prezidentem dodnes), byl v prvních letech své vlády vnímán jako pokrokový reformátor, který nastolí uvolněný režim a přivede zemi k větší otevřenosti - v minulosti například propustil stovky politických vězňů. Brzy se však ukázalo, že se svému despotickému otci v mnohem podobá.

Válečné konflikty

Sýrie se zapojila do vleklého arabsko-izraelského konfliktu, který vypukl tři roky po skončení druhé světové války se vznikem Státu Izrael, s jehož existencí se arabské země nechtěly smířit. Židovský stát však navzdory přesile vyšel z bojů vždy vítězně. Nejvíce Sýrie pocítila třetí fázi těchto bojů, která se odehrála v roce 1967 a vešla ve známost jako Šestidenní válka. Arabští spojenci byli poraženi a Izrael obsadil některé oblasti včetně strategických Golanských výšin na hranicích se Sýrií. Dodnes se obě země o tuto oblast přou. Sýrie se řadí mezi vůbec nejdrsnější odpůrce Izraele. Navíc podporuje ozbrojené skupiny, jež podnikají útoky na židovský stát.

V roce 1976 se syrské jednotky zapojily do občanské války v Libanonu, jež vyplynula právě z arabsko-izraelského konfliktu. Později prakticky ovládly celou jeho východní část. Boje skončily v roce 1989, ale syrští vojáci zůstali v Libanonu až do roku 2005. Staženi byli poté, co se syrská vláda ocitla pod silným mezinárodním tlakem v souvislosti s atentátem na bývalého libanonského premiéra Rafíka Harírího, který prosazoval poválečnou obnovu země a ekonomickou liberalizaci.

Sýrie si tehdy vysloužila nálepku podporovatele terorismu a byla uvržena do rozsáhlé politické izolace, a to dokonce i od některých umírněnějších arabských států.

Foto: Profimedia.cz

Jeden z bazarů v Damašku v Sýrii

Politika

Ačkoliv je Sýrie formálně demokraticky zřízeným státem, hlavní moc má v rukou autoritativní prezident. Od roku 2012 má Sýrie novou ústavu, v níž jsou sice zakotveny demokratické prvky, uvést je plně do života ale brání občanská válka.

Od chvíle, kdy se v Sýrii dostala k moci Baas, byla v zemi potlačována opozice a platí výjimečný stav s širokými pravomocemi pro ozbrojené složky. V Sýrii sice existuje více politických stran, nicméně Baas má mezi nimi výsadní postavení. Mimo jiné navrhuje prezidenta a její členové zastávají vrchní pozice ve všech větvích státní moci.

Foto: Profimedia.cz

Občanská válka: Smrt civilistů a masový exil

Jak silná je pozice vládnoucí strany, se ukázalo v únoru 2011, kdy v arabských zemích vzplanula vlna krvavých nepokojů. Stejně jako v jiných zemích regionu, i v Sýrii se lidé prostřednictvím sociálních sítí svolávali k demonstracím. Asadova vláda na ně nejprve odpověděla slibem větší otevřenosti a ústupků, následovaly však krvavé zásahy proti demonstrantům, při nichž zemřely desítky lidí.

Bezpečnostní složky vzniklou situaci nedokázaly zvládnout a v zemi, kde se střetávaly zájmy několika mocenských a náboženských skupin i velmocí, propukla občanská válka. Oslabení režimu využili sunnitští radikálové spojení s Al-Káidou, nejprve Fronta an-Nusra a pak i Islámský stát. Tyto skupiny zatlačily do pozadí umírněnější povstalce.

Vzbouřenci měli nad syrskou armádou a s ní spojenými milicemi převahu navzdory tomu, že Asada podporoval Írán. Opozice i západní země požadovaly na jednáních o řešení syrské otázky odchod prezidenta Asada, což zástupci vlády odmítali.

V polovině dubna 2014 potvrdil Asad svou silnou pozici, když byl znovu zvolen do funkce prezidenta. V té době ale už byla většina území pod kontrolou různých vzbouřeneckých skupin, které sice bojovaly mezi sebou, ale dařilo se jim zatlačit vládní vojska na západ. Asadův režim tak ovládal jen oblast na pobřeží Středozemního moře, okolí hranice s Libanonem a Damašek.

Situace se změnila ve chvíli, kdy se v září 2015 do bojů zapojilo Rusko, tradiční Asadův spojenec. S podporou Ruska, Íránu a libanonského šíitského hnutí Hizballáh tak syrská armáda území obsazené vzbouřenci postupně dobývala zpět. V konfliktu se angažovaly také Spojené státy, které na jedné straně po boku Kurdů zasahovaly proti Islámskému státu a Frontě An-Nusra, ale na druhé straně se stavěly proti Asadovu režimu.

Válka tak zůstává nepřehledná. Jednak kvůli mnoha zúčastněným stranám a jednak kvůli záplavě dezinformací z mnoha kanálů, které ji provázejí. V roce 2020 se intenzita bojů zmírnila po uzavření příměří na severozápadě Sýrie. Ten ale nespadá pod kontrolu vlády v Damašku, je v rukou opozičních a radikálních skupin. Asadova vláda kontroluje asi dvě třetiny území Sýrie.

Ve válce v Sýrii zemřelo za posledních více než deset let na půl milionu lidí. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) v letech 2011 - 2021 zemřelo v Sýrii téměř 160 tisíc civilistů, mezi nimi bylo 25 tisíc dětí a 15 tisíc žen. Většinou se jednalo o oběti vládních vojsk a provládních milicí. Konflikt si vyžádal také 2,1 milionu zraněných z řad civilistů. Své domovy ztratilo 13 milionů Syřanů, pět milionů jich odešlo do ciziny.

Ve válce v Sýrii zemřelo za 10 let skoro půl milionu lidí

Hospodářství v režii pětiletek 

V Sýrii panuje od šedesátých let centrálně plánovaná sociálně-tržní ekonomika. Stát řídí strategická odvětví, zejména ropný průmysl, zatímco do soukromého sektoru spadá velká část zemědělství a stavebnictví.

Občanská válka a mezinárodní sankce, které na Asadův režim uvalily nejen západní země, ale i sousední země v regionu, měly na syrské hospodářství drtivý dopad. Sýrii ekonomicky držela především podpora ze strany Ruska a Číny.

Foto: Profimedia.cz

Již před válkou se Sýrie potýkala s vysokou nezaměstnaností, která dosahovala podle oficiálních čísel devíti procent. Problém najít práci měli hlavně lidé do třiceti let. Nezaměstnanost pak rapidně narostla s příchodem konfliktu, v roce 2014 již dosahovala 57,7 procenta. Pod hranicí chudoby v současnosti podle odhadu žije 80 procent všech Syřanů.

Problém dlouhodobě tvoří i nízká industrializace a závislost země na zemědělství, kde před válkou pracovalo dvakrát více obyvatel než v průmyslu. Na HDP se zemědělství podílelo zhruba z jedné pětiny, v průběh let však výrazně klesalo v důsledku narůstajícího sucha v regionu. Význam zemědělství nově narostl s válkou, jelikož zemědělské produkty jako jedny z mála nepodléhaly mezinárodním sankcím a byly tak důležitým exportním zbožím země.

Průmysl se na syrském HDP před válkou podílel zhruba z jedné třetiny a zaměstnával kolem 15 procent práceschopného obyvatelstva. Dominantní složkou byla těžba a zpracování ropy a zemního plynu, ta však vlivem konfliktu a mezinárodních sankcí poklesla na minimum. Těží se také fosfáty a různé kovy. Významnou roli stále hraje textilní průmysl.

Dopad války na ekonomiku země je těžké přesně odhadnout, některé zdroje tvrdí, že hospodářství pokleslo na polovinu. Válka také zarazila slibný růst, který země zažívala od začátku tisíciletí. Podle odhadů Světové banky kvůli tomu Sýrie na HDP tratila mezi lety 2011 až 2016 dohromady přes 220 miliard dolarů (přes 5 biliónů korun). V rámci konfliktu podle Světové banky byla navíc zničena velká část všech budov a školských a zdravotnických zařízení. Nevládní organizace World Vision odhaduje, že válka způsobila škody za více než bilion eur (25 bilionů korun).

Články k tématu

Islámský stát potvrdil zabití svého vůdce

3. 8. 2023, 18:19

Teroristická organizace Islámský stát (IS) potvrdila, že její dosavadní vůdce abú Husajn Husajní Kurajší je mrtev. O jeho smrti informoval již na jaře turecký...

Prigožinovi možná zachrání krk Afrika

28. 6. 2023, 19:16

Majitel soukromé žoldnéřské armády wagnerovců Jevgenij Prigožin, který se aktuálně nachází v Bělorusku, má v rukou silné trumfy. Moskva má totiž eminentní...

Moskva verbuje Palestince v Libanonu i Sýrii

1. 3. 2023, 14:01

Do bojů na Ukrajině se na straně Ruska zapojili také Palestinci z uprchlických táborů v Libanonu. S odvoláním na libanonský bezpečnostní zdroj to uvádí server...

Mluvčí USAR: Vyproštění trvá i 20 hodin

12. 2. 2023, 20:18

Skupina českých hasičů tzv. USAR (Urban search and rescue) týmu, který v Turecku pomáhá s hledáním lidí zavalených v sutinách, našla již 25 osob, z toho dvě...

V troskách v Turecku stále nacházejí živé

10. 2. 2023, 7:19

I čtyři dny po katastrofálním zemětřesení objevují turečtí záchranáři přeživší pod troskami zřícených domů. Hledat místa s přeživšími pomáhají i čeští hasiči,...

Zemětřesení nemohlo přijít v horší dobu

7. 2. 2023, 12:36

Počet obětí ničivého zemětřesení v Turecku a Sýrii nezadržitelně stoupá. Poslední informace hovoří o více než 5000 obětí. Turecko hlásí 3419 mrtvých a Sýrie...

Turecko postihlo další silné zemětřesení

6. 2. 2023, 15:12

Jihovýchod Turecka zasáhlo v pondělí kolem poledne další zemětřesení, podle americké geologické služby USGS má sílu 7,5 stupně, epicentrum je v provincii...

Izrael odpálil rakety na předměstí Damašku

22. 10. 2022, 8:37

Izrael v pátek pozdě večer provedl raketové údery na syrskou metropoli Damašek a její jižní předměstí. Šlo o první takové útoky za více než měsíc a tentokrát...

Syrských uprchlíků stále přibývá

17. 9. 2022, 18:06

V Česku je stále množství syrských uprchlíků. Jsme pro ně přestupní stanicí – většina z nich míří do Německa. Na českém území je identifikují v registračním...

Nelegálních migrantů výrazně přibývá

24. 8. 2022, 15:20

Počet nelegálních migrantů letos výrazně stoupl. Nejčastěji jde o Syřany, kteří přijíždějí z Turecka a míří přes Česko do Německa či Rakouska. Ministr vnitra...

Při náletu na Damašek zemřeli tři vojáci

22. 7. 2022, 7:13

Při vzdušném útoku na syrskou metropoli Damašek zemřeli tři vojáci a sedm dalších bylo zraněno. S odvoláním na syrské ministerstvo obrany o tom v pátek...

Sýrie čelila raketovému útoku

9. 2. 2022, 6:10

Syrská armáda oznámila, že se jí v noci na středu podařilo sestřelit nad Damaškem a jeho okolím izraelské rakety. Podle státních médií při útoku zemřel jeden...

Šéf Islámského státu před smrtí nebojoval

6. 2. 2022, 8:54

Nálož, kterou lídr takzvaného Islámského státu (IS) abú Ibráhím Hášimí Kurajší zabil sebe, svou ženu a dvě děti, explodovala ve druhém patře jeho domu dřív,...