Článek
Pod budovou vedla jáma do dvou podzemních komor, v každé z nich bylo šest kamenných hrobů, přičemž na jednom sloupku byl vytesán byzantský kříž.
„Přítomnost kříže spolu s keramickými a skleněnými artefakty naznačuje, že hrobka pochází z byzantského období,“ uvedl podle agentury AP Hasan al-Ismail, ředitel památkového centra v Idlibu. Dodal, že tento objev dále obohacuje už tak mimořádně bohaté archeologické dědictví regionu.
🇸🇾 In #Syria's #Idlib province, construction workers have made a surprise discovery while rebuilding a war-torn neighbourhood.
— FRANCE 24 English (@France24_en) June 10, 2025
They've unearthed a hidden #tomb complex dating all the way back to the #Byzantine era, reports @yinka_oyetade 👇 pic.twitter.com/aUfO7bDoQd
Idlibské provincii se říká kolébka syrského archeologického dědictví – patří k nejbohatším archeologickým oblastem v zemi, podle některých zdrojů obsahuje více než třetinu všech syrských památek a více než 800 archeologických lokalit.
Opuštěné osady z byzantské éry, známé jako „mrtvá města“, se rozprostírají přes skalnaté kopce a planiny severozápadní Sýrie. Jejich zvětralé vápencové ruiny ukrývají pozůstatky kamenných domů, bazilik, hrobek a ulic lemovaných kolonádami.
Dříve do města mířili turisté
Válka, která zdevastovala region, způsobila destrukci mnoha domů, mnoho míst bylo rovněž vypleněno či ilegálně prozkoumáno. V minulosti majitelé nemovitostí často zatajovali nálezy archeologických památek ze strachu, že by o svůj majetek přišli kvůli jeho vyvlastnění za účelem památkové ochrany, jak vysvětlil Ghíás Šajch Dijáb, obyvatel Maarat an-Numánu, který byl svědkem odkrytí hrobového komplexu.
Další rezident, Ábid Džáfar, dorazil se svým synem, aby si prohlédli nově objevené hrobky a místo si vyfotografovali.
„Dříve do města přijížděli zahraniční turisté právě kvůli těmto ruinám,“ připomněl podle listu The Independent. „Musíme se o naše památky starat, obnovit je do původní podoby – právě to může znovu nastartovat cestovní ruch i místní ekonomiku.“
🗞️¡Nueva Noticia!
— G. Soriano / Arde Bizancio (@ArdeBizancio) June 10, 2025
En el pueblo de Maarat al-Numan (Idlib, Siria) se ha encontrado lo que parece ser un enterramiento subterráneo con seis sarcófagos de época bizantina y adornos cruciformes. A falta de mayor investigación, es cosa tremenda!!!https://t.co/ApvLh6woiy pic.twitter.com/xor0pWBzaW
Místní i archeologové apelují na nový syrský režim, aby zajistil spravedlivé odškodnění majitelů nemovitostí, kde se ruiny nacházejí, a aby poskytl podporu lidem, kteří se vracejí do zničeného prostředí.
Tento nález, kromě svého historického významu, představuje i potenciál pro obnovu narušené identity a ekonomiky regionu. V závislosti na dalším vývoji archeologických prací a přístupu politických představitelů k ochraně kulturního dědictví se může Maarat an-Numán stát symbolem naděje pro pomalu se zotavující Sýrii.
Byzantská říše
Byzantská říše, známá také jako Východořímská, byla významnou evropskou mocností pozdní antiky a středověku, která vznikla roku 395 rozdělením Římské říše. Jejím centrem byla Konstantinopol (původně Byzantion), kterou roku 330 povýšil císař Konstantin Veliký na hlavní město impéria. Zatímco Západořímská říše zanikla roku 476, Byzanc přežila až do roku 1453, kdy padla pod náporem Osmanských Turků.
Největšího územního rozmachu dosáhla za císaře Justiniána I. v 6. století, avšak od 7. století čelila proměnám způsobeným islamizací okolí a změnou úředního jazyka z latiny na řečtinu. Navzdory územním ztrátám a náboženským rozporům zůstávala kulturně, hospodářsky i vojensky silnou říší. V 10. století zažila obnovu moci, ale roku 1054 došlo k církevnímu rozkolu. Po porážce u Mantzikertu (1071) začal úpadek, který vyvrcholil dobytím Konstantinopole křižáky roku 1204. Obnovená říše (od 1261) byla oslabena vnitřními konflikty, a nakonec definitivně zanikla v roce 1453. Na jejích základech posléze vznikla Osmanská říše.