V Sýrii se terčem krvavých masakrů stala další menšina, vraždí se drúzové

„Jsme sunnité a povraždíme alávity. Vy drúzové jste prasata. My jsme sunnité a povraždíme vás,“ křičí dav v syrském městě Homs před univerzitou, kde studuje velké množství drúzů a kde za poslední měsíce byly povražděny i stovky alávitů.

Násilí se rozpoutalo poté, co se na sociálních sítích rozšířila audionahrávka, jež údajně zachycovala drúzského duchovního Marvána Kivána, jak uráží proroka Mohameda. Kiván ale popřel jakoukoli účast na její tvorbě. Podle něj byla nahrávka zfalšovaná s cílem vyvolat sektářské napětí a rozdělit místní komunity. Její pravost popřela i syrská vláda. To ale nedokázalo zastavit sunnitské radikály z uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) podporující současnou syrskou vládu vedenou prezidentem Ahmadem Šarou, který je sám bývalým teroristou z al-Káidy.

Stovky ozbrojenců z HTS provedly ve středu útok na drúzská předměstí v Damašku Džaramáná a Sahnájá. Zatím je bilance 16 mrtvých a desítky zajatých drúzů. Současné syrské vládě odmítli odevzdat zbraně a nyní se pokouší útokům vládních milic HTS bránit. Situace je mnohem vážnější, protože se do konfliktu zapojila izraelská armáda, a to na straně drúzů, které Izraelci dlouhodobě podporují a drúzští představitelé je prosili o pomoc.

Izrael v reakci na eskalaci provedl letecký zásah na skupinu, která údajně plánovala útok na drúzskou komunitu v Sahnájá. Premiér Benjamin Netanjahu označil tento zásah za „varovnou operaci“ a zdůraznil závazek Izraele chránit drúzskou menšinu v Sýrii a okolí.

Tento krok však dále zvyšuje napětí v regionu a komplikuje již tak složitou situaci. Drúzové obývají jih Sýrie, který Izrael považuje za své nárazníkové pásmo, kde sunnitské islamisty nechce mít, a proto podporuje drúzy. Navíc i v samotném Izraeli žije silná a loajální drúzská menšina.

Mezinárodní společenství zatím mlčí. Organizace spojených národů vyjádřila pouze obavy z eskalace násilí, avšak žádná konkretizovaná opatření na ochranu menšiny nebyla přijata.

Izraelští představitelé Ahmada Šaru vnímají jako hrozbu a kritizují evropské politiky, kteří s ním navazují vztahy. „USA, Británie a Německo se předhánějí, aby zahájily partnerství se Šarou, kterého my považujeme za nebezpečného jedince. Západ záměrně ignoruje hrozbu, kterou představuje, zatímco sousední arabské země chápou rizika a varují před ním. Západ se chová naivně a nebezpečně,“ napsal nedávno izraelský deník Jediot Achronot, který anonymně citoval vysoce postaveného izraelského představitele.

Izraelci také nesouhlasí s tím, že USA rozhodly zrušit odměnu 10 milionů dolarů vypsanou na Šarovu hlavu a zmírnit sankce vůči Sýrii. Židovský stát se rostoucího vlivů militantních sunnitů v Sýrii obává tak, že údajně plánuje zřídit nárazníkovou zónu sahající 15 kilometrů do syrského území, což má zabránit útokům na Golanské výšiny. Izrael chce mít zároveň na jihu Sýrie oblast svého vlivu sahající až 60 kilometrů hluboko do země. Do této zóny by měli spadat právě i tamní drúzové.

Pozici drúzů v Sýrii ovlivňuje i skutečnost, že jejich další komunity žijí v sousedním Libanonu, Jordánsku a hlavně v Izraeli, kde jsou rovnoprávnými občany, a dokonce slouží v armádě židovského státu. Celkem na Blízkém východě žije přes milion lidí hlásících se k této náboženské skupině.

Po pádu Asadova režimu a uchvácení moci uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS) se část syrských drúzů chce připojit k Izraeli. „Připojení k Izraeli požaduje zatím menšina z nás, samostatný drúzský stát bychom teď sami nebyli schopni vytvořit,“ řekl reportérce Novinek v lednu šejch al-Hažari. Podle něj to tedy není téma a prioritou zůstává jednotná Sýrie. Ovšem drúzové požadují volby a federální systém, to Šara odmítá.

Už během syrské války drúzové získávali od Izraele pomoc, a to jak vojenskou, tak humanitární. Od nástupu Šary do čela Sýrie jsou Izraelci vývojem v Sýrii znepokojeni. Obávají se nejen islamizace, ale i posílení moci Turecka, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan často ve svých proslovech zdůrazňuje, že Jeruzalém patří Turecku a musí mu být navrácen. Prezident naráží na to, že Jeruzalém byl mezi lety 1517 a 1917 součástí Osmanské říše.

V Sýrii žijí početné menšiny křesťanů různých církví, ismailitů, šíitů a dalších. V poslední době největším masakrům čelí alávité, k nimž patřil i svržený prezident Bašár Asad. Během březnových masakrů ozbrojenci z HTS zavraždili 2604 alávitů. Další na řadě byli drúzové a nyní se násilností obávají syrští křesťané.

Na severovýchodě země ještě rozsáhlé území kontrolují Kurdové, kteří dnes ovládají asi čtvrtinu Sýrie. Ani Kurdové se nechtějí teroristům z HTS podvolit a odevzdat jim zbraně.

Nová vláda dosazená HTS tvrdí, že stát bude příslušníky menšin chránit a garantovat jim stejná práva, jaká mají většinoví sunnité. Zatím však neexistuje ani ústava, ani zákony, které by tyto sliby garantovaly. Nová, nikým nevolená vláda je navíc složena pouze ze sunnitských muslimů. Teprve čas ukáže, nakolik se sliby promění v realitu.