Článek
Trumpova návštěva tak jasně ukazuje, kdo jsou noví prioritní spojenci americké supervelmoci. Nejde přitom o země demokratické, zato ale velmi bohaté a k USA i Trumpovi více než štědré.
Trump během své cesty po Blízkém východě oznámil zrušení sankcí uvalených na Sýrii. Ano, ten samý Trump, který v roce 2017 tyto sankce rozkázal přitvrdit. Sankce uvalily USA a EU už v roce 2011 a měly donutit režim Bašára Asada, aby se vzdal moci. Ale nestačily, protože Asada podpořilo Rusko a Írán. V roce 2017 tak Trump nařídil jejich zásadní zpřísnění. Už tenkrát čelil nátlaku sunnitských zemí - Kataru, Saúdské Arábie a Turecka -, které už od roku 2011 usilovaly o Asadovo svržení a nahrazení sunnitskou vládou. Trump jim vyhověl, protože Katar i Saúdové patří k největším investorům v USA. Cílem sankcí bylo zničit syrskou ekonomiku a docílit pádu režimu.
Sankce ale vedly k totální chudobě obyvatel, znemožnily rekonstrukci zničené země a devalvovaly syrskou měnu. To Asadův režim nemohl dlouho ustát a vloni v prosinci se zhroutil, když moc v zemi přebrali sunnitští islamisté z HTS od počátku podporovaní právě Katarem, Saúdy a Tureckem.
Právě jejich vůdci nyní na Trumpa zatlačili, aby sankce uvolnil. Nechtějí to samozřejmě zadarmo. Saúdové dali Trumpovi smlouvu na závratný byznys - zavázali se investovat do americké ekonomiky 600 miliard dolarů. Z toho 142 miliard dolarů je vyčleněno na nákup amerických zbraní, zejména raketových systémů a protivzdušné obrany. Američané by ale také měli saúdskoarabskou armádu modernizovat a provádět její výcvik. Americké know-how a zbraně tak zásadně posílí nejen Saúdskou Arábii, ale celý sunnitský blok na Blízkém východě.
Katar zase Trumpovi daruje letadlo za miliardy dolarů. A Turecko? To už je „drahým přítelem“ dávno.
Nový samozvaný prezident Sýrie Ahmad Šara slíbil Trumpovi podíl na syrském nerostném bohatství. Podobně jako Ukrajina. A na to Trump vždy slyší. Ostatně americké jednotky ovládají syrská ropná pole už od roku 2019 dodnes. Teď z toho budou mít konečně přímý profit.
Uvolnění sankcí je skvělou zprávou pro zdecimovanou syrskou ekonomiku, teď se tam investoři jen pohrnou, zejména ti z Kataru, Turecka a Saúdské Arábie. Nikdo se už nezajímá o to, že Šara, který vedl v Sýrii od roku 2011 pobočku al-Káidy, má na svědomí desetitisíce obětí. Relevantní zdroje uvádějí číslo přes 50 000 civilních obětí. Je tedy paradoxem, že válečného zločince Asada vystřídal válečný zločinec Šara (dříve známý pod přezdívkou Mohamad al-Džulání). Výhodou Šary je, že je sunnita a má za sebou mocné a bohaté sunnitské spojence a podporovatele.
Ani teď ale není v Sýrii klid. Šara se obklopil svými lidmi – bývalými členy al-Káidy a Islámského státu. Jen od počátku roku bylo zavražděno přes 3000 alávitských civilistů. Jejich půdu a domy vláda konfiskuje a prodává investorům. Jak jinak než katarským.
Pod Trumpovým vedením je jasné, že USA už dávno nejsou strážcem demokracie a lidských práv.
Spojenectví USA a Saúdské Arábie má hluboké kořeny a stojí už dlouhou dobu na jednoduchém principu: My vám zbraně, vy nám ropu. A přesně v tomto byznysovém modelu se nese i současná Trumpova blízkovýchodní spanilá jízda. Jeho návštěva odhaluje, jak moc se americká zahraniční politika posunula směrem k uzavírání lukrativních dohod s režimy, které porušují základní lidská práva, a potvrzuje, že jeho hlavním cílem je obchod a geopolitické zájmy, nikoli podpora demokracie a lidských práv.
A nám nezbývá než tento nový světový řád přijmout a zvyknout si, že s teroristy se nyní nejen vyjednává, ale i přátelí.
