Liz Trussová

Elizabeth (Liz) Trussová se narodila 26. července 1975 v Oxfordu ve Velké Británii.

V mládí se angažovala u liberálních demokratů. Na Oxfordské univerzitě byla jejich prezidentkou a členkou národního výkonného výboru liberálně demokratické mládeže a studentů (LDYS). V té době mimo jiné podporovala legalizaci konopí nebo zrušení britské monarchie.

V roce 1996 ale vstoupila do Konzervativní strany.

Poté v politice pomalu postupovala vzhůru. Dostala se do vládní funkce, byla ministryní životního prostředí a venkova, tehdy v pozici otloukánka.

Nechvalně se proslavila svým projevem na konferenci konzervativců. Projevem, v němž smotala páté přes deváté, mimikou druhořadého komika a pauzami dokonale načasovanými na nejméně vhodná místa, vzbudila v delegátech dojem, že přihlíží vložce pro obveselení. „Ještě dnes si z ní ve Westminsteru rádi a často utahují. Těch jedenáct a půl minuty se zapsalo na věčnost,“ podotkl list The Guardian.

Na konci, když se část obecenstva nepokrytě smála, slíbila, že změní ostrovní království v kulinářskou světovou jedničku. „Nebudu mít klid, dokud nebude britské jablko viset na stromě úplně nejvýš,“ skončila. Uštěpační kritici jí dali přezdívku Paní Vepřová nebo Kašpárková Liz. Ta si z toho ale nic nedělá a sama o svém tehdejším výstupu vtipkuje.

Vyznačuje se sebevědomím, neskutečnou vůlí, tahem na branku a odolností.

Kromě podobného politického programu se občas - a ne náhodou - stylizuje do někdejší britské předsedkyně vlády Margaret Thatcherové včetně její podoby.

„V kampani do maličkostí svůj vzor kopírovala – nosila dokonce stejnou blůzu jako ikona konzervativců v TV debatách v sedmdesátých letech,“ komentoval to týdeník Focus.

Trussová vzešla ze silně levicového prostředí a prakticky celý život se postupně posunovala doprava, až k thatcherovskému křídlu britských konzervativců.

Na postu předsedy vlády Velké Británie vystřídala Trussová v září 2022 dosavadního premiéra Borise Johnsona. Ten čelil značné kritice za postup vlády při řešení pandemie koronaviru a sérii vánočních večírků v premiérském sídle.

V červnu 2022 přečkal hlasování konzervativních poslanců o důvěře ve svou osobu. Vaz mu však podrazila následná aféra poslance Chrise Pinchera, který se měl dopustit sexuálního napadení. Spustila masivní vlnu rezignací z kabinetních funkcí a volání po Johnsonově odchodu. Premiér následně oznámil záměr rezignovat a vzdát se postu lídra Konzervativní strany.

>> Více o Borisu Johnsonovi čtěte zde <<

Na základě rozhodnutí vnitrostranického hlasování se pak novou předsedkyní vlády a lídrem Konzervativní strany stala právě Trussová. Získala 81 326 hlasů členů strany z téměř 200 tisíc. Její rival, exministr financí Rishi Sunak jich získal 60 399. 

„Děkuji vám, že ve mě věříte,“ prohlásila Trussová po svém zvolení a pokračovala: „Nyní, když povedu naši stranu, slibuji, že budu naplňovat vše, co jsem během kampaně slíbila. Budu vládnout konzervativně. Chci provést odvážný plán. Snížit daně, řešit energetickou krizi, plnit úkoly týkající se zdravotnictví. Zajistím, že využijeme všechny fantastické, skvělé a talentované členy Konzervativní strany.“ Slíbila také „velké vítězství“ Konzervativní strany ve volbách v roce 2024.

V krátkém projevu po oznámení výsledků vnitrostranické volby poděkovala také „svému příteli“ a končícímu premiérovi Borisi Johnsonovi. Ten na oplátku vyzval straníky, aby jeho nástupkyní podpořili. "Trussová má dobrý plán na řešení krize životních nákladů i pro růst naší země. Je čas, aby se za ni postavili všichni konzervativci, "uvedl Johnson.

Nový kabinet musel řešit podle mnohých nejtěžší problémy od druhé světové války - energetickou krizi, výrazný růst cen či stále ještě problémy způsobené brexitem.

A právě za způsob, jakým Trussová k řešení ekonomické krize přistoupila, byla perzekuována nejvíce. V posledních týdnech čelila kritice zejména za své plány na reformu daní a hospodářství, kterými chtěla nastartovat britskou ekonomiku. Její kroky vyvolaly prudké zvraty na finančních trzích a vysloužily si proto kritiku opozici i  části její vlastní strany.

Svou rezignaci britská ministerská předsedkyně oznámila po jednání s nejvyššími představiteli Konzervativní strany. V úřadu tak vydržela pouhých 45 dní.

V čele vlády zůstane dokud její partaj nenajde náhradu. Ve Spojeném království premiéra volí vládní strana.