Hlavní obsah

Podpora Ukrajiny zůstane i s novým britským premiérem stejná, říká velvyslankyně v Londýně

Nálada ve Spojeném království je ponurá, ale vinu nenese jen brexit, říká česká velvyslankyně v Londýně Marie Chatardová. S Novinkami hovořila i o tom, jaké vztahy budou nyní mezi Británii a Evropskou unií panovat a zda se pomoc Ukrajině s novým britským premiérem zastaví.

Foto: MZV, Bez zdroje

Velvyslankyně v Londýně Marie Chatardová

Článek

Předpokládám, že jste Británii někdy navštívila, než jste tam nastoupila jako velvyslankyně. Je to teď jiná Británie než před brexitem?

To nedokážu srovnat, protože něco jiného je, když tam přijedete jako turista na pár dnů a chodíte po památkách a něco jiného, když v zemi déle působíte. A já byla předtím v Británii vždy pouze velmi krátkodobě, takže skutečně nemohu posoudit rozdíl.

Ví se už, jaký dopad má odliv unijních pracovníků na britský trh?

Oddělit od sebe to, co způsobil brexit a co covid, je obtížné. Vyšla studie Centra pro evropskou reformu, která tvrdí, že britské HDP je o 5,2 procenta nižší, než kdyby Británie Unii neopustila, ale je to pouze model.

Šéf Ryanairu: Rozlučte se s letenkami do 10 eur

Ekonomika

Reálná čísla statistického úřadu každopádně říkají, že po brexitu je možné sledovat propad britského zahraničního obchodu, zejména s Evropskou unií.

Britské exporty zboží celkově jsou oproti poslednímu stabilnímu období, což byl rok 2018, nižší o 10,5 procenta, přičemž britské exporty do zemí EU jsou nižší o 12,4 procenta a importy o 16,9 procent v roce 2021.

Obecně je nálada v zemi poměrně ponurá, ale to je dáno stoupajícími cenami energií a celkově životních nákladů. Takže nespokojenost ve společnosti existuje, ale opět těžko říct, jakou roli hraje brexit, covid, ruská agrese na Ukrajině … to všechno má samozřejmě dopad i na Spojené království.

Ale k vaší otázce. Ti, co odpovídali daným kritériím, si mohli zažádat o status usedlíka, který dostalo i 69 tisíc českých občanů. Nicméně se odhaduje, že Velkou Británii opustilo asi 500 tisíc pracovních sil ze zemí Evropské unie, které se tam z velké části už nevrátí.

Nedostatek pracovních sil je vidět zejména ve službách. Chybí v zemědělství, ve zdravotnictví, pohostinství, chybí řidiči kamionů, což bylo vidět při loňském výpadku zásobování pohonnými hmotami.

A i přesto si zastánci odchodu z Unie stojí stále za svým?

Odpovím čísly. Nedávno jsem viděla dva na sobě nezávislé průzkumy, které konstatují, že 52, respektive 53 procent Britů není s brexitem spokojeno.

Je pravdou, že i tak vzrostly náklady, protože studenti potřebují studentské vízum, pojištění, a zároveň již nedosáhnou na studentské půjčky. A to se žádným vyjednáváním změnit nedá. My jsme teď pro Británii prostě třetí země, stejně jako všechny státy EU či např. asijské nebo africké státy.

Když vezmeme, že pro vystoupení z EU bylo v referendu 51,9 procenta lidí, tak se procenta mírně překlopila, ale nikoliv zásadně.

Obecně je nálada v zemi poměrně ponurá, ale to je dáno stoupajícími cenami energií a celkově životních nákladů. Takže nespokojenost ve společnosti existuje, ale opět těžko říct, jakou roli hraje brexit, covid, ruská agrese na Ukrajině … to všechno má samozřejmě dopad i na Spojené království.

Zastavil bych se ještě u jedné konkrétní oblasti a tou je školství. Spojené království má jedny z nejlepších univerzit na světě a studium na nich se nyní pro české studenty stalo mnohem komplikovanější a dražší záležitostí. Nelze něco udělat na unijní, nebo alespoň bilaterální úrovni?

Zatím dochází k posunu pouze na úrovni regionální. Velšská vláda přijala program na období 2022 až 2026, který umožňuje výměnné pobyty podobné principu Erasmus.

Některé velšské univerzity se samy o sobě rozhodly, že budou studentům ze zahraničí dokonce odpouštět poplatky za studium, respektive budou na úrovni domácích studentů. Vím, že o tom uvažují i ve Skotsku, a chci se tam na to ptát během své návštěvy v polovině září.

Je pravdou, že i tak vzrostly náklady, protože studenti potřebují studentské vízum, pojištění, a zároveň již nedosáhnou na studentské půjčky. A to se žádným vyjednáváním změnit nedá. My jsme teď pro Británii prostě třetí země, stejně jako všechny státy EU či např. asijské nebo africké státy.

Zmínila jste Skotsko, ve kterém sílí volání po novém referendu o nezávislosti. Teď se jen řeší, jestli musí žádat o svolení britský parlament, nebo jestli si ho můžou Skotové vypsat sami. Podobná debata probíhá i v Severním Irsku, které se po brexitu ocitlo ve zvláštní zóně mezi jednotným trhem a mimo něj. Očekáváte, že se tam v blízké budoucnosti uskuteční referendum?

Čistě technicky a právně je zapotřebí souhlasu britské vlády, a to v obou případech. Ve Skotsku ty tendence asi budou, protože většina Skotů má pocit, že se brexitem situace změnila – že je to něco jiného, než když o odchodu z království hlasovali v roce 2014. Připomeňme, že 62 procent Skotů hlasovalo pro setrvání v Evropské unii.

Stoupenci nezávislosti Skotska získali většinu v místním parlamentu

Evropa

Současně si podle průzkumů ale většina Skotů nepřeje referendum už příští rok. Podpora konání referenda vzrůstá v delším časovém horizontu, za pět až deset let.

Jsem přesvědčená, že podpora Ukrajiny zůstane úplně stejná.

Myšlenka však žije a určitě bude žít dál. (První skotská ministryně) Nicola Sturgeonová se o referendum bude snažit. Obrátila se na Nejvyšší soud, který má mít v půlce října ústní slyšení na tohle téma.

Otázka zněla, zda skotský parlament může sám přijmout zákon o referendu o nezávislosti. Pokud to bude zamítnuto a nový britský premiér či premiérka s referendem nebude souhlasit stejně jako s ním nesouhlasil Boris Johnson, tak není vyloučeno, že by Sturgeonová v příštích všeobecných volbách spojila otázku referenda s volbou své strany, čímž by v případě úspěchu zvýšila tlak na centrální vládu v Londýně.

Další starostí pro Londýn je pak severoirský protokol, který měl upravovat pravidla pro celní kontrolu zboží putujícího mezi Severním Irskem a zbytkem Velké Británie a který v podstatě nefunguje. Směřují tato jednání už konečně k nějakému řešení?

Vyjednávání probíhá mezi Evropskou komisí a britskou vládou. Za Evropskou komisi Maroš Ševčovič, za britskou vládu ministryně zahraničí Liz Trussová a je pravdou, že momentálně k velkému pokroku nedošlo.

Evropská komise přišla v rámci platného severoirského protokolu s návrhy na snížení administrativní zátěže minimálně o 50 procent a ukázalo se, že třeba v oblasti léků se řešení najít podařilo. V Británii jsou teď v plném proudu volby nové premiérky či premiéra, výsledek bude známý 5. září, poté uvidíme.

Kandidátka na britskou premiérku: Ohledně brexitu jsem se mýlila

Zahraniční

Zároveň ale prošel Dolní sněmovnou již třetím čtením kontroverzní zákon o severoirském protokolu, teď v září půjde do Sněmovny lordů. Dá se očekávat, že ta bude mít hodně pozměňovacích návrhů, takže pak nastane ping-pong tam a zpátky mezi oběma komorami parlamentu.

Pokud nebude přijat do 28. října, tak bude pravděpodobně zapotřebí vypsat v Severním Irsku nové volby, protože tamní Demokratická unionistická strana (druhá nejsilnější strana v parlamentu, pozn. red.) odmítá jít do vlády a odmítá fungování Severoirského shromáždění, právě kvůli Severoirskému protokolu a přijetí, potažmo uvedení do praxe ustanovení toho kontroverzního zákona o severoirském protokolu. Tudíž je vlastně celá politická situace v Severním Irsku od voleb v květnu zablokována.

V Downing Street 10 po Borisi Johnsonovi usedne buď ministryně zahraničí Liz Trussová, nebo bývalý ministr financí Rishi Sunak. Lze říct, kdo by byl pro nás a pro Evropu bližším partnerem?

Nemyslím si. Rozdíl je trošku v rétorice, v britském tisku je teď Liz Trussová prezentována jako tvrdé probrexitové jádro (v roce 2016 hlasovala pro setrvání v Unii, pak otočila, pozn. red.). Nicméně se domnívám, že oba dva kandidáti by postupovali stejně v otázce zákona o severoirském protokolu, tedy, že by ho nestáhli.

Je rozhodnuto. Británie čeká na jméno nového premiéra. Nebo premiérky

Zahraniční

A co podpora Ukrajině? Když Boris Johnson oznámil rezignaci, tak první vlna reakcí byla ve stylu: „Tak a teď Ukrajinci ztratili hlavního spojence.“

Jsem přesvědčená, že podpora Ukrajiny zůstane úplně stejná. Liz Trussová se v tom velmi angažovala a angažuje, o tom není pochyb. Nedávno vydala i článek, ve kterém hovoří o jednoznačné podpoře Ukrajiny, pokud bude premiérkou. Přes Rishiho Sunaka coby ministra financí peníze na pomoc šly, takže očekávám, že by se zachoval úplně stejně.

Liz Trussová se profiluje jako loajální Borisi Johnsonovi, chce kontinuitu jeho politiky v podstatě ve všech bodech programu jeho vlády, až na jeden, a to je okamžité snižování daní.

Reklama

Výběr článků

Načítám