Nejkatastrofálnější smolařka mezi politiky: Kdo chce vše, nemá nic

„Všichni mladí politici dělají chyby,“ napsal The Guardian, „na Trussové je neobvyklé to, že umocnila své chyby a věřila si čím dál víc, zatímco jiným naslouchala čím dál méně.“

Cole a Heale líčí nezaujatě její život od dětství s levicově smýšlejícími rodiči až do jejího bezprecedentního pádu v čele pravicové konzervativní vlády.

Narodila se v Oxfordu v roce 1975. Na tamní proslulé univerzitě vystudovala filozofii, politiku a ekonomii. Na jedné z nejstarších univerzitních kolejí z 13. století Merton, pojmenované po Walterovi de Merton, kancléři krále Jindřicha III., ještě nepatřila k pravicově orientovaným studentům. Spíš naopak.

Stala se prezidentkou klubu liberálních demokratů a Cole s Healem zaznamenávají, že v diskusi na konferenci mladých liberálních demokratů v Brightonu vystoupila na podporu dvou kontroverzních rezolucí: jedna vyzývala ke zrušení monarchie a druhá k legalizaci konopí. „My liberální demokraté věříme v příležitosti pro všechny. Nevěříme, že lidé jsou stvořeni, aby vládli od narození,“ prohlásila.

Zápal ctižádostivé političky pro levicovou liberální politiku však netrval dlouho. V jedenadvaceti letech vstoupila do Konzervativní strany. Po promoci pracovala čtyři roky v naftařském koncernu Shell a pak v americké firmě Cable and Wireless, zatímco si cílevědomě a nekompromisně budovala politickou kariéru.

V roce 2010 ji zvolili do parlamentu. To už byla provdaná, se dvěma dětmi a měla za sebou první sexuální skandál: dva roky udržovala poměr s poslancem Markem Fieldem, jehož Konzervativní strana určila jako politického mentora. Manželství se však udrželo.

V kampani před referendem o členství Británie v Evropské unii roku 2016 se Trussová hlásila k těm, kteří usilovali o zachování členství. Ale v následujícím roce si to rozmyslela a jako ministryně pro životní prostředí a ministryně spravedlnosti hájila prapor brexitu.

Když Trussová v souboji o vedoucí funkci ve straně a premiérské křeslo po dramatickém konci Borise Johnsona nakonec loni v srpnu zvítězila, nejmenovala do své vlády nikoho z přívrženců poraženého Rishiho Sunaka, Johnsonova ministra financí.

Ekonomiku bylo třeba vymanit z krize způsobené podle zasvěcených pozorovatelů hlavně brexitem. Ministrem financí se stal její přítel Kwasi Kwarteng. Ten vyhlásil rozpočtová opatření včetně snížení daní a zrušení stropu na daň z příjmu. Londýnská City zareagovala velmi negativně. Kurz libry zahájil překotný pokles, za což si Kwarteng vysloužil v narážce na kamikadze, japonské piloty sebevrahy, mediální přezdívku KamiKwazi.

V úřadu se udržel pouhých 36 dní. „Volební preference konzervativců klesaly rychleji než libra a nejkratší příměří po zápasu o vedoucí funkci přerostlo v prudké vnitrostranické šarvátky,“ zhodnotili Cole a Heale.

„Pokud něco chybí v tomto šťavnatém příběhu vrcholné politické frašky, pak je to otázka, co umožnilo tak defektní političce vystoupit tak vysoko na úkor nás všech,“ míní The Guardian.