Článek
Zlatý hlas z Prahy nebo Božský Kája. Pod těmito přezdívkami si snad každý představí nejvýznamnějšího českého zpěváka Karla Gotta. Umělec, který je držitelem třiceti devíti slavičích sošek, je hvězdou nejen v Česku, ale i v zahraničí.
Zpěváka Karla Gotta znají lidé už pět desetiletí. Za svůj život nasbíral nespočet různých ocenění v oblasti hudby, blízko má ale i k výtvarnému umění. Zahrál si také v několika filmech, většinou sám sebe.
Karel Gott se narodil 14. července 1939 v Plzni. Chtěl studovat výtvarné umění a stát se malířem, ale na školu nebyl přijat. Nakonec nastoupil do učení v oboru elektromontér. Po celou dobu studií se věnoval hudbě a zpěvu, přirozeně tedy zatoužil stát se zpěvákem. Přihlásil se na konzervatoř v Praze, zúčastnil se několika soutěží a příležitostně amatérsky zpíval.
V roce 1957 přišla nabídka na angažmá v pražských tanečních kavárnách s orchestry. Tou dobou už byl Gott zaměstnaný v ČKD, obojí se tedy začalo časem tlouci a zpěvák nakonec z práce odešel, aby se věnoval už jenom hudbě. Zlomovým okamžikem byl rok 1962, kdy dostal nabídku na angažmá do divadla Semafor Jiřího Suchého s Jiřího Šlitra. Jedním z jeho největších hitů tehdejšího období byla píseň Oči sněhem zaváté.
Kariéra v zahraničí
Jeho zahraniční kariéru nastartovala populární soutěž Eurovision Song Contest, ve které vystoupil s písní Tausend Fenster. Nevyhrál, obsadil 13. místo, ale stejně se stal oblíbeným v Rakousku, Německu a Švýcarsku. V roce 1967 pak po rozpuštění vlastní divadelní scény Apollo, kterou založil s bratry Štaidlovými, odjel na 7 měsíců do Spojených států amerických.
Karel Gott
Ještě před tím v roce 1966 získal Bratislavskou lyru na slovenském festivalu za píseň Mám rozprávkový dom. O dva roky později pak za písničku Hej, páni konšelé dostal bronzovou Bratislavskou lyru.
Za vrchol kariéry Karla Gotta se považují 80. léta, kdy vystupoval v Československu, Sovětském svazu, v Americe, Asii a celé Evropě, obzvlášť v Německu. V padesáti letech těsně před Sametovou revolucí se začal víc soustředit na pečlivější výběr repertoáru, místo toho, aby prvoplánově útočil na špičky hitparád.
Plánovaný konec kariéry
Původně chtěl v roce 1990 ukončit kariéru. K této příležitosti pořádal obří turné po Československu a Německu, které ale slavilo tak velký úspěch, že zpěvák svůj záměr přehodnotil. V roce 1992 se jeho deska Když muž se ženou snídá stala nejprodávanějším albem roku.
Karel Gott při přebírání ceny
V roce 2000 byl v Lidových novinách publikovaný článek historika Zdeňka Lukeše. Ten v něm označil Gotta za „zombie”. Prohlásil, že kazí vkus několika generacím a zkazí ho i Němcům (jelikož měl vystupovat na EXPO v Hannoveru). Gotta se výrok velmi dotkl, zvažoval vystoupení na akci i odchod do pěveckého důchodu. Nakonec zpíval dál a dokonce nahrál i písničku s reakcí na Lukešův výrok. V textu si dělá legraci sám ze sebe s textem: „Pohřbili mě stokrát a já jsem stokrát vstal. A bude-li co zpívat, tak budu zpívat dál.”
Karel Gott zvítězil celkem 39krát v anketě Český slavík (dříve Zlatý slavík). Řadu jeho vítězství přerušili pouze Daniel Hůlka, Tomáš Klus, Pavol Habera, Waldemar Matuška, Miroslav Žbirka, Peter Nagy a Dalibor Janda. Gott získal také několik televizních cen, dále mu bylo propůjčen titul zasloužilý umělec a národní umělec. Roku 2009 obdržel Medaili za zásluhy I. stupně.
Je ženatý s moderátorkou Ivanou Gottovou. Mají spolu dvě dcery, Charlotte Ellu a Nelly Sofii. Dále má dvě dcery z dřívějška, Dominiku a Lucii. V letech 2010 a 2012 se stal dědečkem dvou vnuků, Vojtěcha a Jana.
V říjnu 2015 Karel Gott skončil v nemocnici, kde mu následně lékaři diagnostikovali rakovinu mízních uzlin.
