Vánoce bez Karla Gotta, byť pro mnohé stále s ním

V mnoha rodinách u nás i v zahraničí si budou i o letošních Vánocích – a možná naopak víc než kdykoli předtím – pouštět Gottovy Vánoce ve zlaté Praze. Jde o jeho vůbec nejlepší a nejprodávanější gramofonovou desku za celou bohatou kariéru.

Zpěvák ji natočil ve své vrcholné formě v září 1969 v pražském chrámu Matky Boží před Týnem a spolu s ním se na ní podíleli Pražští madrigalisté se sbormistrem Miroslavem Venhodou, na varhany hrála Eva Francová a Rudolf Rokl a na cembalo Květoslava Novotná.

V atmosféře počínající normalizace vzniklo hluboké duchovní dílo a dotvořit ho měl i přebal s fotografií Karla Gotta, stojícího přímo v chrámové lodi, od Tarase Kuščynského.

Deska s tímto přebalem vyšla v české i německé verzi, ale v roce 1973 byla pro český trh nahrazena fotografií civilní. Desky se do dneška prodalo ve světě víc než 1,5 milionu kusů, u nás sedm set tisíc.

Podle Gottova bývalého tajemníka Jana Adama, který byl i dramaturgem řady Gottových alb a turné, s nápadem natočit album církevních skladeb, vánočních písní a českých lidových koled přišel Ossi Drechsler, hledač talentů a producent tehdejší západoněmecké gramofonové firmy Polydor.

„Právě Ossi objevil Karla Gotta pro trh v německy mluvících zemích na Bratislavské lyře v roce 1966 a hned s ním pro Polydor uzavřel smlouvu. On také vymyslel Karlovo přízvisko Zlatý hlas z Prahy a Sinatra východu,“ vzpomíná Jan Adam.

„Karel mi vyprávěl, že při přípravě desky poslouchali neskutečné množství vánočních nahrávek. Alba s církevní hudbou, alba popová od Elvise Presleyho, Sinatry i Binga Crosbyho a také od operních tenorů.

Hodně je ovlivnila vánoční alba amerického tenoristy italského původu Maria Lanzy, který patřil ke Karlovým velkým vzorům a často si i v budoucnu obohacoval repertoár písněmi z jeho zpěvníku. Když album Vánoce ve zlaté Praze vyšlo, nesměla se mu dělat vzhledem k církevní tematice žádná propagace, ale lidé si k němu cestu stejně našli,“ dodává Adam.

Ossi Drechsler zemřel v listopadu 2010 a Karel Gott se o jeho smrti dozvěděl krátce před začátkem koncertu s Evou Urbanovou v Olomouci.

„Když mi umřela maminka, v ten den jsem měl koncert v Německu. Když mi umřel táta, musel jsem rozdávat úsměvy v Lucerně. Teď jsem musel vystoupit na našem společném koncertu s Evou a ty pocity jsou totožné,“ řekl tehdy novinářům. Ossiho totiž považoval za svého druhého tátu, i když byl jen o pět let starší.

Karel Gott natočil v průběhu let řadu dalších vánočních desek a v roce 2004 také DVD Sen o Vánocích. Žádný jiný náš zpěvák nemá tak rozsáhlý katalog vánočních písní a koled jako právě on.

Rád zpíval například latinskou skladbu středověkého původu Adeste fideles pastores, kterou měl na repertoáru Bing Crosby, Elvis Presley, Frank Sinatra i tři tenoři (Pavarotti, Domingo a Carreras). Ti se také zasloužili o popularizaci strhujícího chvalozpěvu O Holy Night, který napsal Francouz Adolphe Adam a poprvé se zpíval v Paříži na Štědrý den roku 1847. I ten známe v Gottově podání pod názvem Dny zázraků a přání.

K jeho vrcholným číslům patřilo také slavné Bizetovo Agnus dei a píseň O kráse těchto svátků, která je symfonickým intermezzem z opery Sedlák kavalír z roku 1890. A nesmíme zapomenout na píseň Franze Schuberta Ave Maria z roku 1825 s textem sira Waltera Scotta.

Dramatický osud má jedna z nejslavnějších svátečních písní Tichá noc (Stille Nacht, heilige Nacht). Krátce před vánočními svátky roku 1818 se v kostele sv. Mikuláše v hornorakouském Oberndorfu porouchaly varhany a bylo zřejmé, že se do Štědrého dne neopraví.

Na Štědrý den přinesl tamnímu varhaníkovi Franzi Xaveru Gruberovi zástupce faráře Joseph Mohr báseň a požádal ho, aby ji zhudebnil pro sólové hlasy, sbor a kytaru. Téhož večera byla píseň na světě a odzpívána.

I když na ni byl dobrý ohlas, vzápětí se na ni pozapomnělo. Až po čase ji Gruber přehrál varhanáři Karlu Mauracherovi a toho tak nadchla, že ji začal hrát všude, kam se dostal. Učarovala i samotnému saskému králi Bedřichu Augustovi a píseň pokračovala ve vítězném tažení světem až do Ameriky, kde se stala nedílnou součástí Vánoc.

Byla přeložena do 45 jazyků včetně arabštiny či hindštiny. Za druhé světové války ji opět zpopularizoval již zmiňovaný Bing Crosby a s jeho nahrávkou se prodalo sedm milionů desek. V Gottově podání je ovšem jedinečná.

Jedním z nejmilejších míst se pro Karla Gotta stala pražská Lucerna, kde svůj první samostatný koncert měl 8. ledna 1968 a od té doby ji vyprodal každý rok.

Většinou se jeho koncerty konaly těsně před Vánocemi, a proto na nich kromě popových písní zaznívaly i koledy a další sváteční melodie. Gott sám se zamýšlel nad zvláštní atmosférou v „kotli“, jak se Velkému sálu přezdívá.

Proč se právě tady, v tom zakouřeném prostoru s omšelými zdmi, pokaždé vytvořila tak dokonalá souhra mezi zpěvákem a publikem? Přičítal to geniu loci toho místa. Právě tady v prosinci 1982 odzpíval i dva večery, přestože mu právě zemřel tatínek.

„Naše předvánoční setkání je světská bohoslužba spřízněným duším,“ říkal svému publiku a užíval si jeho přízně. I kdyby byl po koncertě sebeunavenější, nikdy nezklamal, přišel a podepisoval se.

Fotograf František Jirásek se s Karlem Gottem poznal v roce 1975 a od té doby fotil pro jeho FAN klub a samozřejmě také pro něj. Staral se mu i o archiv videonahrávek z jeho vystoupení.

„Karel k nám přijížděl pravidelně na Štědrý den v poledne, kdy stihl navštívit ještě i Karla Štědrého. Já mu většinou dával kalendář a fotoknihu, on mně zase své desky. Mám od něj ale i zlatou minci s jeho portrétem a další cennosti. Střádal si pro mě židovské anekdoty, protože jsem se jim vždycky nejvíc smál, jak říkal,“ vypráví.

„Nejkrásnější dárek připravil mé mámě, když ji dvakrát nečekaně navštívil ve vršovické nemocnici, a zrovna tak neplánovaně zašel za mým tchánem popřát mu k devadesátinám. Když vešel do nuselského činžáku, paní u výtahu málem omdlely. U tchána nakonec strávil hodinu a půl, a dokonce si spolu i zazpívali. Byl to báječný kamarád,“ dodává František Jirásek.

Na společně prožité chvíle nemůže zapomenout ani Giovanna Roklová, jejíž muž, klavírista Rudolf Rokl, Gotta provázel od mládí až do své předčasné smrti v roce 1997. Navíc mu aranžoval většinu jeho skladeb, a hlavně – byli velkými přáteli.

Karel Gott se také v roce 1967 stal kmotrem jejich syna Patrika a nevynechal jediné Vánoce, aby jim nepřišel popřát.

„Rád dával osobní dárky. Když byly Patrikovi asi čtyři roky, Karel mu přivezl z Hamburku džíny, kostkovanou bundu a žluté tričko s nápisem Patrik. Celá školka ho obdivovala,“ vzpomíná Giovanna.

Když šla na vánoční koncert, pomáhali jí mezitím doma kamarádi s přípravou stromečku a hlídali malého Patrika. Nejen Karel, ale i její Rudla dostával na koncertě spoustu květin od ctitelek a díky tomu měli na Vánoce doma zimní zahradu.

„Karel patřil do naší rodiny. Nesnášel pohřby, ale na pohřeb Rudly s námi šel. A vidíte – kruh se uzavírá – zemřel právě v den pohřbu Rudly. A teď bude pochovaný na Malvazinkách také stejně jako on,“ dodává Giovanna.