Článek
Výstava nečekaně odráží historický rozvoj města. „Trutnov totiž během svého vývoje postupně pohltil řadu obcí a téměř každá z nich měla jako součást občanského vybavení i hřbitov. A o těch se téměř nic nevědělo,“ zmínil historik a kurátor výstavy Ondřej Vašata s tím, že některé z těchto hřbitovů dokonce už dnes ani neexistují.
„V 70. letech minulého století zanikl ten ve Volanově, ještě o deset let dříve zmizel z povrchu zemského hřbitov v Poříčí. Dnes je tam park,“ připomenul Vašata. Zanikl i hřbitov u kostela svatého Václava v Horním Starém Městě.
Během druhé světové války bylo město součástí nacistické říše. Hned po mnichovských událostech, kdy byly od republiky odděleny oblasti Sudet, byl v listopadu 1938 během „křišťálové noci“ zlikvidován nejen místní židovský hřbitov na úpatí Gablenze, ale i synagoga. Jediné, co zůstalo do dnešních dnů, je márnice, přestavěná však na bytový dům.
Minulostí už je i urnový háj pod Chmelnicí, který byl vybudován po vzniku československé republiky. „Pohřby žehem se s příchodem republiky staly velice žádané. V Trutnově mělo být vystavěno i krematorium, ale tento plán se nakonec neuskutečnil. A po změně společenských poměrů po druhé světové válce zanikl také urnový háj,“ poznamenal kurátor výstavy Vašata.
Fotografie i náhrobky
Výstava nabízí vhled do historie pohřbívání v Trutnově zejména prostřednictvím dobových fotografií, ale i archiválií, náhrobků, nejstarší je z roku 1606, a dalších trojrozměrných předmětů. Poprvé je tu například prezentována kostra vojáka, nalezená v 50. letech při výstavbě bytových domů v prostoru Palackého ulice.
„Neznáme jeho jméno. Možná to byl válečník, ať už husita, švédský voják nebo někdo z 18. století. Byl uložen v hloubce asi 2,5 metru a v hrobě ležela také jedna koňská kost,“ upozornil historik s tím, že v Trutnově nechybějí ani vojenské hřbitovy z prusko-rakouské války z roku 1866.
„Město o tato místa systematicky pečuje. Dokumentují to snímky na jednotlivých panelech, kde je vidět řada již obnovených významných hrobů a hřbitovů,“ upozornil Ondřej Vašata s tím, že také už roku 2019 Trutnov od státu koupil most a hřbitov v zaniklé obci Debrné a nyní je obnovuje.
Jak se v trutnovském muzeu shodují, hřbitovní téma nebývá při pořádání výstav obvyklé, ale i hřbitovy a vše, co s nimi souvisí, jsou součástí naší minulosti. V tomto případě pečlivě a skutečně podrobně zmapované. Nechybí ani ukázky smutečních oznámení významných osobností. Mezi nimi vyčnívá i jedno rudé, odkazující se k proletářskému prostředí, z něhož zesnulý pocházel.
„Máme tu také prostřednictvím fotografií zmapovaný poslední skutečně velký veřejný pohřeb, který měl v roce 1974 okresní tajemník komunistické strany. Byla to vlastně demonstrace síly. Podobně jako v roce 1961, kdy zemřel zdejší děkan. Velký církevní obřad byl také vzkazem, že se věřící režimu nedají,“ dodal Ondřej Vašata.