Článek
Skupina WikiLeaks disponuje takřka ničivou silou. Od svého vzniku v roce 2006 se zaměřuje na získávání tajných a citlivých informací, které pak vypouští přes internet do světa. Data se většinou týkají vysoké politiky nebo válečných konfliktů. Někteří činnost WikiLeaks považují za velmi prospěšnou, jiní ji zatracují a o společnosti mluví jako o teroristické organizaci.
Server WikiLeaks, který je hlavním výstupem stejnojmenné investigativní skupiny, funguje na podobné platformě jako proslulá Wikipedia. Na rozdíl od nejznámější internetové encyklopedie jsou však publikované informace původní, a předtím než jsou vpuštěny do světa, projdou analýzami a ověřeními. Autorům a poskytovatelům materiálů navíc server nabízí takřka neprolomitelnou anonymitu. Od jeho počátků údajně ještě nikdy nedošlo k odhalení identity některého z dopisovatelů.
Ve skupině pracují jednak počítačoví experti, kteří střeží bezpečnost serveru, jednak akreditovaní novináři. Jakmile obdrží zajímavý impuls nebo informaci od svých dopisovatelů, podrobují ji důkladným analýzám a ověřují její pravdivost. Teprve poté uveřejní zpracovanou zprávu, a to včetně autentických materiálů, aby je čtenáři mohli sami posoudit. Tyto materiály také volně poskytují médiím.
Zakladatel WikiLeaks Julian Assange
Společnost nemá žádné oficiální sídlo, její servery jsou rozmístěny po celém světě. Ten centrální se nachází ve Švédsku, které podobným organizacím poskytuje dostatečnou právní ochranu. Funguje zde totiž zákon, který zakazuje správním orgánům vyšetřování informačních zdrojů novinářů. Hosting jí poskytuje společnost PRQ, která spolupracuje například s kontroverzním webovým serverem The Pirate Bay.
Jména jednotlivých členů nejsou známa, ale jako hlavní mluvčí a představitel vystupuje Australan Julian Assange, který se již ve svých jedenácti letech začal zabývat hackováním a od roku 2010 po něm jde Interpol kvůli obvinění z dvojího sexuálního napadení. Tento muž je znám svými protiamerickými postoji a není tajemstvím, že většina informací zveřejněných serverem WikiLeaks se dotýkají právě Spojených států a jejich zahraniční politiky.
Celá skupina se ale prezentuje zejména ideou svobody slova, tisku a průhlednosti v rámci celé společnosti. Jedním z podnětů k jejímu vzniku navíc mělo být znechucení ze zkorumpovanosti některých vysokých činitelů. Wikileaks poukazují i na nešvary v korporátní sféře, z níž publikovaly množství dokumentů.
Během svého působení musela skupina čelit stovkám pokusů o zastavení činnosti a potýkala se také s finančními problémy, jelikož je dotována pouze příspěvky dárců (do budoucna se uvažuje o zpoplatnění informací proti exkluzivitě). Například na přelomu let 2009 a 2010 postihla WikiLeaks taková krize, že musela být činnost serveru dočasně zastavena.
Náhled stránky WikiLeaks, kde provozovatelé žádají příznivce o finanční podporu.
Nejznámější kauzy
WikiLeaks stály v minulosti u zrodu mnoha kauz mezinárodního měřítka. Mezi prvními bylo zveřejnění manuálu pro vojáky sloužící na americké základně Guantánamo, v němž se psalo o nehumánním zacházení s tamními zajatci.
Při prezidentských volbách v USA se zase hackerům z této skupiny podařilo vloupat do soukromé emailové schránky tehdejší republikánské kandidátky a aljašské guvernérky Sarah Palinové, která ji používala pro pracovní účely, což je v případě guvernérů v USA nezákonné.
Velký poprask vyvolalo v dubnu 2010 zveřejnění videa, na kterém posádka amerického vrtulníku zasahujícího v Afghánistánu usmrtila dvanáct civilistů. Mezi zabitými byli tehdy například i dva novináři z agentury Reuters.
Koncem téhož roku pak světem otřáslo odtajnění tisíců mezinárodních depeší, v nichž se američtí diplomaté často nevybíravě vyjadřují o svých zahraničních protějšcích.
Během svého působení dosáhl server WikiLeaks i několika oficiálních uznání. Za svou činnost v oblasti médií byl například oceněn organizací Amnesty International, časopisem The Economist a na konci roku 2010 se jeho zakladatel Julian Assange dostal do čela žebříčku Osobnost roku, vyhlašovaného magazínem Time. V ten samý rok se dostal na seznam hledaných osob Interpolu.
Assange se kvůli stíhání několik let zdržoval na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, odkud nevycházel. Obával se zatčení v souvislosti s obviněním ze znásilnění ve Švédsku a také kvůli porušování pravidel propuštění na kauci ve Velké Británii. Ekvádor mu udělil azyl, následně mu byl ale odebrán a Assange byl zatčen.
