Australský premiér se obul do Američanů kvůli Assangovi

„Je to frustrující, i mě to frustruje,“ přiznal Albanese, který je nyní v Londýně, australské televizi ABC. „Nemůžu dělat víc, než že jasně vyjádřím svůj postoj. A americká administrativa zcela jistě velmi dobře ví, jaký je postoj australské vlády. Jeho (Assangovo) pokračující věznění k ničemu nevede,“ dodal.

Albanese volá po propuštění zakladatele serveru WikiLeaks, kterému v případě odsouzení v USA hrozí až 175 let za mřížemi, opakovaně. „Co je moc, to je příliš. Je potřeba s tím skoncovat,“ zdůraznil v pátek s tím, že se obává i o jeho duševní zdraví.

Podle Albaneseho Australané nechápou, proč člověk, který tajné dokumenty Assangovi předal, tedy Chelsea Manningová, je na svobodě, zatímco Assange sám zůstává ve vězení.

Manningová – před změnou pohlaví analytik americké armádní rozvědky Bradley Manning – byla za tento čin odsouzena k 35 rokům vězení. Exprezident Barack Obama jí ale zkrátil trest na pětinu a v květnu roku 2017 byla propuštěna.

Assange byl zatčen v prosinci 2010 v Británii na základě zatykače, který vydalo Švédsko kvůli obvinění ze znásilnění a sexuálního obtěžování. Australan kauzu považoval za zástěrku, jak dosáhnout jeho předání americké justici.

V Británii byl ještě v prosinci 2010 propuštěn na kauci, kterou ale porušil, když reálně hrozilo jeho vydání do Švédska (švédská prokuratura nakonec v listopadu 2019 Assangovo stíhání zastavila).

V červnu 2012 se Assange uchýlil na ekvádorskou ambasádu v Londýně, kde sice získal politický azyl, byl zde však prakticky vězněm. Jeho vztah s hostiteli se postupně zhoršil a v dubnu 2019 byl z ambasády vykázán, načež jej Britové zatkli za porušení podmínek kauce.

Od té doby sedí Assange v londýnské věznici Belmarsh se zvýšenou ostrahou. USA žádají jeho vydání kvůli obvinění ze špionáže a nezákonného zveřejnění tajných dokumentů.

Tehdejší britská ministryně vnitra Priti Patelová loni na žádost Američanů kývla. Assange se proti jejímu rozhodnutí odvolal, ani po sedmi měsících však nebylo stanoveno datum případného slyšení, napsal web Express.

Propuštění Assange požadují lidskoprávní organizace jako Amnesty International, Human Rights Watch či Reportéři bez hranic.

Mnozí také poukazují na dvojí metr Bílého domu v případě Assange a amerického novináře Evana Gershkoviche, který byl v březnu zadržen v Rusku a obviněn ze špionáže. Zatímco Assange chtějí Spojené státy soudit, proti zadržení Gershkoviche tvrdě protestovaly.

„Pokud se Assange dopustil špionáže proti USA tím, že zveřejnil tajné dokumenty týkající se americké národní bezpečnosti, nedopustil se jí i Gershkovich v případě Ruska, když se pokusil zveřejnit to, co Moskva považuje za tajné dokumenty týkající se její národní bezpečnosti?“ otázal se Craig Murray, bývalý britský diplomat .

„Odpověď samozřejmě je, že špionáže se nedopustil ani jeden. Oba pouze dělají svou novinářskou práci,“ uzavřel.