Článek
Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) se původně zaměřovalo hlavně na komunální politiku. Po dlouholeté spolupráci s TOP 09 se mu v roce 2017 povedlo prorazit do Sněmovny jako samostatnému uskupení. Ve Sněmovně jeho barvy hájí šest poslanců. Tváří hnutí byl po několik let Petr Gazdík, který je nyní místopředsedou hnutí. Předsedou je od dubna 2019 Vít Rakušan, prvním místopředsedou Jan Farský.
Hnutí vzniklo v roce 2004. Tehdy se však jmenovalo Nezávislí starostové pro kraj a věnovalo se především Zlínskému kraji. V roce 2009 se přejmenovalo na STAN a začalo působit celorepublikově.
Předseda STAN Vít Rakušan.
„Spojili jsme naše síly, abychom mohli snadněji prosadit cíle k řešení otázek a témat, které se našich obcí a regionů dotýkají. Jsme přesvědčeni, že komunální politici, kteří se nehlásí k žádné ze stávajících parlamentních stran, jsou v současnosti znevýhodněni,“ uvádí hnutí na svých webových stránkách.
V roce 2009 kandidovali Starostové ve volbách v Evropském parlamentu. Nezískali však žádné křeslo.
Spolupráce s TOP 09
Ještě ve stejném roce uzavřeli smlouvu o strategické spolupráci s TOP 09, které tehdy předsedal Karel Schwarzenberg. Starostům po volbách v roce 2010 ve vládě Petra Nečase připadlo ministerstvo kultury.
Členové strany TOP 09 Karel Schwarzenberg (vlevo), Miroslav Kalousek a bývalý předseda STAN Petr Gazdík
V roce 2013 STAN a TOP 09 uzavřely další smlouvu o společné kandidatuře do Sněmovny, Senátu a Evropského parlamentu. V předčasných volbách do dolní komory v říjnu 2013 usedli do sněmovních lavic v rámci poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové čtyři členové a příznivci STAN.
Bývalý předseda Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Petr Gazdík
Mezi ně patří Petr Gazdík, Věra Kovářová, Jan Farský a František Vácha. Mandát ve volbách do evropského parlamentu získal Stanislav Polčák. V Senátu patří STAN šest křesel, v horní komoře jsou členy klubu Starostové a nezávislí.
TOP 09 a Starostové mají předvolební smlouvu o senátních a prezidentských volbách. Do krajských voleb však každá ze stran šla ve většině krajů zvlášť.
Fiasko s lidovci
Koncem roku 2016 pak obě strany po několika měsících spekulací oficiálně ukončili spolupráci. Do poslaneckých voleb 2017 se tak hnutí rozhodlo hledat jiného partnera. Tím se nakonec stali lidovci.
Starostové s lidovci podepsali koaliční spolupráci v dubnu 2017. Společná kandidatura jim však vydržela jen několik měsíců. Jelikož se jednalo o koalici dvou stran, potřebovali pro vstup do Sněmovny alespoň deset procent hlasů. Tomu však nenasvědčovaly předvolební průzkumy.
Lidovci tak koalici odmítli a nabídli Starostům alternativu v podobě volných míst na své samostatné kandidátce. Starostové to považovali za nepřijatelné a spolupráci ukončili. Tři měsíce před volbami se tak rozhodli kandidovat samostatně. Tváří kampaně se stal Jan Farský.
Hnutí nakonec ve volbách obdrželo šest křesel a stalo se nejmenší z devíti stran a hnutí zvolených do Sněmovny.
Kromě šesti poslanců má hnutí také 11 senátorů, z toho čtyři zvolené ze samostatné kandidátky. Posledním úspěchem se staly doplňovací volby v Trutnově v lednu 2018, kdy kandidát starostů Jan Sobotka porazil Jiřího Hlavatého, jenž obhajoval mandát poté, co mu vypršel zvolením do Poslanecké sněmovny.