První návrh Stanjurova rozpočtu pro příští rok: Na národní dotace dal nulu

Schodek státního rozpočtu je přitom plánovaný vyšší než letos, mohl by se dostat až k 280 miliardám korun. Prohlubují ho hlavně rostoucí výdaje na obranu a stavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Stát se totiž chystá půjčit 24 miliard korun společnosti Elektrárna Dukovany II, která je za vybudování nových bloků odpovědná.

Mnohým ministrům se Stanjurovy škrty nelíbí, ale drží koaliční dohodu rozpočet do konce vládních prázdnin nekomentovat. Čekají, jak vážně to šéf státní kasy myslí, a sází na to, že skutečné jednání o prioritách vlády – tedy kolik peněz, kdo a na co dostane – na ně čeká až v druhé půli srpna.

Stejně zdrženlivé je ministerstvo financí. Informaci Práva jeho tiskový odbor nepopřel. „V tuto chvíli je předčasné se k uvedené otázce konkrétně vyjadřovat,“ reagovala Šárka Pavlasová z odboru vnějších vztahů.

Kvůli mlčení ministerstva financí není zřejmé, kolik se podle šéfa státní kasy na dotacích dá ušetřit. Dle expertů to je zhruba 30 miliard korun.

„Dotace pro neziskový sektor jsou zhruba 17 miliard korun, přičemž většinu tvoří dotace do sportu a sociální oblasti,“ řekl Novinkám ekonom a člen Národní rozpočtové rady vlády Jan Pavel. „Pro podnikatelské subjekty to je zhruba 12 miliard,“ dodal.

Ve svém výpočtu vycházel z rozpočtu pro rok 2024, který je v tomto ohledu podobný tomu letošnímu. Do zmíněných 12 miliard pro podnikatelské subjekty přitom nezapočítal například dotace na dopravní obslužnost nebo obnovitelné zdroje energie. Podle Pavla totiž není jednoznačné, které z národních dotací jsou mandatorní a které mají „jen“ mandatorní charakter.

„Například dotace státu pro státní podnik Diamo, který řeší ekologické zátěže, mandatorní výdaj není,“ řekl Jan Pavel. Totéž platí pro dopravní obslužnost. Naopak dotace na obnovitelné zdroje energie jsou dané zákonem, a tudíž jde o mandatorní výdaj.

„Není možné se ve prospěch dotací zadlužovat. Česká republika má navíc mnoho dotačních programů, některé nepřinášejí efekt a stojí nás další transakční a administrativní náklady,“ řekl Novinkám ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Návrh rozpočtu bez peněz na národní dotační program pro své ministerstvo potvrdil, zároveň ale zdůraznil, že jeho resort vypisuje jen minimum programů navázaných na státní rozpočet. Jednou z výjimek je program financování projektové přípravy oživení brownfieldů. Ročně přes něj ministerstvo rozděluje 200 milionů korun.

„Pro ty projekty to je celkem významný impuls, když ale program, řekněme, rok nebude, přežijeme to. Politika je o prioritách a chápu, že jsou potřeba peníze na nové dálnice a obranyschopnost,“ uvedl Vlček.

Právě za příslib, že budou peníze na podporu exportu českých firem, dálnice, bytovou výstavbu nebo na snižování dluhu státu, je ochoten ze svých pozic ustoupit.

V letošním roce stát plánuje hospodařit se schodkem 241 miliard korun, na konci června činil deficit 152,4 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Je to nejlepší výsledek od pandemie. Proti loňskému červnu pak je schodek nižší o 26,2 miliardy korun.

Vláda Petra Fialy (ODS) se snaží osekat dotační politiku opakovaně. V květnu 2023 přišla se svým Ozdravným balíčkem, který sliboval konec dotačního byznysu a úspory 54,4 miliardy korun. Na ministerstvu průmyslu se mělo ušetřit 20 miliard korun. Stanjura se o to skutečně pokusil, „jeho“ přílepek, který měl škrtnout zhruba 20 miliard pro solárníky, ale Senát a následně i Sněmovna smetly.