Článek
„S chladnou hlavou chceme odpovědi. Koalici bourat nechceme, ale chceme odpovědi na naše otázky,“ řekl Novinkám ministr průmyslu a první místopředseda STAN Lukáš Vlček.
Atmosféra mezi Starosty je kvůli kauze napjatá. Zvlášť nelibě hnutí nese, že v ODS začínají prstem ukazovat na jejich náměstka ministra spravedlnosti Karla Dvořáka s tím, že o přijetí kontroverzního daru od bývalého provozovatele nelegálního tržiště s drogami Tomáše Jiřikovského věděl.
„Vnímám určitou nervozitu a naštvání mezi poslanci STAN. Proto prosím naše vládní partnery, aby tuto nervozitu nevyvolávali a nestáčeli pozornost jinam, ke spekulacím, které nejsou pravdivé,“ dodal Vlček.
Dvořák, který kandiduje jako lídr v Praze, už opakovaně vysvětlil, že věděl o nabídce Jiřikovského advokáta Kárima Titze, že klient dá ministerstvu spravedlnosti třetinu kryptoměn, pokud mu soud vrátí elektroniku. Myslel si však, že skončila odpovědí ministerstva, že o vrácení počítačů může rozhodnout jen soud.
Mezi Starosty zní názor, že svou roli v celém příběhu by měl vyjasnit spíš ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura, pod kterého spadá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jenž spravedlnosti na příjem bitcoinů zapůjčil hardwarovou peněženku.
„Nejsem jediný z poslaneckého klubu, kdo považuje situaci za vážnou. Není to žádná malicherná záležitost, která za měsíc zmizí,“ řekl Novinkám poslanec STAN Jan Lacina.
„Řítí se na nás hlasování o nedůvěře vládě. Musíme si do té doby ujasnit pozice. Záleží na tom, jaký bude mít kauza další vývoj. Vyloučit odchod z vlády rozhodně nemůžu,“ dodal.
„Podivná hra“ okolo Dvořáka
Poslankyně STAN Hana Naiclerová míní, že v kauze sehrál „nepochybně jednu ze zásadních rolí ministr Stanjura“. „A snaha zatáhnout do toho našeho náměstka Karla Dvořáka je jakási podivná hra,“ poznamenala. „Mrzí mě, že se poslanci mají po 14 dnech od vypuknutí kauzy rozhodovat pod mediálním tlakem a na základě titulků a článků v novinách, a ne na základě skutečných podkladů, jak by si to vážnost situace zasluhovala,“ dodala k blížícímu se hlasování o nedůvěře, které chce ve Sněmovně vyvolat hnutí ANO.
Hnutí bude podle místopředsedy poslaneckého klubu STAN Petra Letochy požadovat, aby se ODS přihlásila k usnesení, které načetl minulý týden na mimořádné schůzi Sněmovny. Požaduje, aby vláda i ministerstvo spravedlnosti detailně popsaly všechny okolnosti, které daru předcházely, a aby ti, kdo se na krocích aktivně podíleli, vyvodili osobní odpovědnost. Čas na to vláda i nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix mají dva týdny.
„Máme spoustu pochybností a otázek,“ řekl Novinkám Letocha. „Na základě toho, jak se jednání bude vyvíjet, se uvidí, jak se postavíme k vládě. Nikdy jsme nevyloučili, že může přijít situace, kdy to pro nás bude neúnosné a z vlády odejdeme,“ dodal.
Otázky klade i TOP 09. „Stavíme se k tomu čelem. Chceme, aby bylo všechno objasněno. Svolal jsem na středu sněmovní komisi pro kontrolu Finančního analytického úřadu po dohodě s ministrem financí Stanjurou,“ řekl Novinkám poslanec Michal Zuna.
Hlasování o nedůvěře vládě proběhne zřejmě na konci června. Pro vyslovení nedůvěry je potřeba 101 hlasů poslanců, opoziční strany mají ve Sněmovně 96 poslanců. Pokud by STAN nechtělo aktivně hlasovat proti vyjádření nedůvěry, mohou také opustit sál. V takovém případě by vláda hlasování ustála.
Decroix chystá audity
Pavel Blažek rezignoval na pozici ministra spravedlnosti zhruba týden poté, co kauza v médiích vypukla. V čele resortu ho má nahradit místopředsedkyně ODS Eva Decroix, prezident by ji měl jmenovat v úterý.
Starostové požádali, aby Decroix umožnila přístup ke všem informacím i politickému náměstkovi STAN Dvořákovi. Decroix zároveň slíbila, že na ministerstvu provede dva nezávislé audity a jejich výsledky transparentně zveřejní.
Aféra vypukla poté, co vyšlo najevo, že ministerstvo spravedlnosti přijalo dar v bitcoinech v hodnotě asi miliardy korun od Tomáše Jiřikovského, který si odpykal roky vězení za provoz nelegálního internetového tržiště s drogami.
Jiřikovský byl propuštěn v roce 2021 a od té doby se domáhal vrácení své elektroniky. Cestu mu otevřel v roce 2023 Nejvyšší soud. Nařídil krajskému soudu, aby ve věci rozhodl znovu poté, co posoudí obsah jednotlivých zařízení. Krajský soud pak letos v lednu vynesl vstřícné rozhodnutí a elektroniku i s obsahem Jiřikovskému vrátil.
Kauza bitcoinů
Tomáš Jiřikovský provozoval od roku 2013 nelegální darknet tržiště Sheep Marketplace, kde se obchodovalo s drogami, zbraněmi a dalšími zakázanými komoditami. Později měl vazby na další nelegální tržiště Nucleus market, i když se neprokázalo, že ho přímo provozoval. Nakonec byl v roce 2017 odsouzen za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Státu se podařilo zabavit jen 0,5 bitcoinu, přestože měl údajně vydělat přes 1500 BTC.
Po propuštění z vězení za dobré chování se Jiřikovský domáhal navrácení zabavené elektroniky – hlavně však virtuální peněženky s bitcoiny. Jeho advokát Kárim Titz oslovil ministra Pavla Blažka s nabídkou: 30 % bitcoinů jako dar ministerstvu spravedlnosti. Stát z darovaných bitcoinů následně získal v aukcích 956,8 milionu Kč. Blažek to prezentoval jako dar polepšeného kajícníka, zatímco kritici upozorňovali, že si Jiřikovský za tento podíl koupil přístup ke zbytku bitcoinů.
Na další podezřelé okolnosti upozornil Radiožurnál. Podle oficiální verze událostí byla peněženka otevřena za přítomnosti notáře a Blažkova ekonomického náměstka. Podle analytických webů nicméně odešla ještě jiná dvojice plateb před tímto otevřením. Z transakčních analýz se také ukázalo, že na peněžence byla podstatně větší částka, než Blažek tvrdil, a to 12,5 miliardy korun, tedy 5366 bitcoinů.
