Článek
Na výsledky jednání organizačního výboru, který o zahraničních cestách poslanců rozhoduje, upozornil na plénu Sněmovny končící ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
„Projevil pan předseda Poslanecké sněmovny svůj politický názor? To znamená, že Česko má hlasovat o vystoupení z NATO a on tedy ze svého politického pohledu nevidí nutnost, aby se naši poslanci účastnili stálé delegace NATO,“ bouřil Rakušan na plénu Sněmovny.
„Od roku 1999 se to nestalo nikdy,“ argumentoval. Budoucí vládní koalici proto požádal, aby své rozhodnutí ještě přehodnotila a ve středu přijatá usnesení revokovala.
Na setkání parlamentních delegací v rámci NATO měla být vyslaná poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová a Pavel Žáček z ODS. Rakušan pak řekl, že poslanci Filip Turek (Motoristé) a Jindřich Rajchl (PRO/SPD) se omluvili, že se cesty nemohou účastnit. Jejich reakci Novinky zjišťují.
Rakušan se pak pozastavoval nad tím, zda odmítnutí cesty Langšádlové a Žáčkovi nesouvisí se stranickou příslušností vyslaných zákonodárců. Oba totiž náleží ke stranám, které po volbách míří do opozice.
Sama Langšádlová to ale za osobní útok nepovažuje. „Je to spíš negativní signál o přístupu nové koalice k Evropské unii a NATO,“ uvedla pro Novinky. Podle ní je neúčast chyba. „V této době více než kdy předtím musíme s Američany udržovat dobré pracovní vztahy a dialog,“ dodala.
Stejným způsobem organizační výbor Sněmovny zamítl dvě cesty členů a členek Výboru pro Evropské záležitosti. V jednom případě šlo o akci, která je formální součástí zakončení dánského předsednictví EU. I zde budou Češi chybět poprvé.
Za slovenskými přáteli jen s přáteli
Jedinou cestu, kterou aktuální většina ve Sněmovně schválila, tak byla cesta předsedy Sněmovny Tomia Okamury do Bratislavy. Jede tam na pozvání svého protějšku, a proto se rozhodl, že si sestavu určí sám.
Součástí delegace jsou jen poslanci budoucí vládní koalice, mezi pozvanými jsou například oba místopředsedové stran vznikající vlády, tedy Patrik Nacher (ANO) a Jiří Barták (Motoristé), předseda Motoristů Petr Macinka a jejich čestný prezident Filip Turek, z SPD pak Okamurův pobočník Radim Fiala a z řad ANO ještě předsedkyně jejich poslaneckého klubu Taťána Malá.
V minulém volebním období se společné cesty na Slovensko obdobného formátu účastnili například tehdy opoziční poslanci Jaroslav Bžoch nebo Jana Berkovcová z ANO či Vladimír Zlínský z SPD.
Členové organizačního výboru z řad budoucí opozice se snažili protlačit jako účastníka alespoň místopředsedu Sněmovny Jana Skopečka z ODS. Zástupci ANO, SPD a Motoristů to ale zamítli. Podle informací Novinek o Skopečkovi hlasovali dokonce dvakrát. Nejprve byl jako účastník schválen, následně zasáhl aparát předsedy Sněmovny, který připomněl, že to organizačně nejde, protože by ho nebylo kam usadit na společných setkáních. A tak byl zas ze seznamu odebrán.
Sám Okamura se brání, že chce jen šetřit a nemíní ze Sněmovny dělat cestovku pro poslance. Dal si limit, že během celého volebního období rozpočet na cesty nepřesáhne 18 milionů korun ročně. Jde o sumu, za kterou se cestovalo za jeho předchůdkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09).
„Za mě bude rozpočet na zahraniční cesty nižší než za paní Pekarové. Za mě se bude šetřit. Nedovolím titulek, že za Okamury se cestuje víc než za Pekarové,“ řekl Novinkám.
Cesty směr Brusel nebo Washington výhledově povolovat chce, podmínkou ale je, že musí být dopředu a dostatečně spraven, o co jde. Podle toho se rozhodne, zda jsou ve prospěch Česka nebo nikoliv. A to se podle jeho názoru nyní nestalo.
Také se mu nelíbilo, že většina nominovaných vyslanců Sněmovny mělo být z tábora odcházející koalice. Propříště chce větší vyváženost.
Na druhou stranu potvrdil, že si osazenstvo své první zahraniční cesty v roli předsedy Sněmovny cesty skutečně vybíral sám. A že absence budoucí opozice je záměr.
„Oslovil jsem poslance, kteří budou pro delegaci přínosem. A řeknu vám na rovinu, určitě si nepřeju, aby tam někdo říkal nepřátelské postoje vůči Slovensku. To je přátelská návštěva, kde chceme budovat přátelské vztahy se Slovenskem,“ dodal.
