Článek
Někdejší sídlo Plynárenských podniků šlo k zemi mezi lety 2019 a 2020. Tehdejší majitel, HB Reavis, zboural komplex Transgasu na úroveň okolních ulic.
Na lukrativní parcele v blízkosti Václavského náměstí se před rokem pustili noví majitelé do dalších demoličních a sanačních prací. Na staveništi je aktuálně odhalený poslední zbytek základů Transgasu, i ten už ale brzy zmizí.
„Pracujeme až s důlní precizností, s respektem k tomu všemu, co je pod námi – to znamená vlakové tunely, abychom neudělali žádnou chybu a nachystali si vše na budoucí výstavbu,“ řekl Novinkám Štěpán Smrčka ze společnosti PSN, která na projektu spolupracuje.
Železniční tunely se nacházejí jen pár metrů pod povrchem, stavba tak bude technicky obtížná. Velkou pozornost stavaři věnují i trafostanici u Římské ulice. Zatékalo do ní a je ve špatném stavu, v plánu je tedy zajištění její statiky a obnova povrchů.
Práce ovlivňují i přilehlé stavby, v sousedství stojí například nový dům Českého rozhlasu. Některá okna studií, odkud se vysílá, směřují právě na staveniště.
„Rozhlas nemůže své vysílání jen tak přerušit kvůli tomu, že tady pracujeme, takže postupujeme velice opatrně,“ přiznal Smrčka s tím, že některé hlučné stroje zde použít nemohli.
„Zde jsme museli při demolicích zvolit technologie, které bychom jinde nepoužili. Práce nám to sice trochu zkomplikovalo, v některých případech i zdražilo, ale taková je situace,“ dodal.
Byty a kanceláře
Na jaře v příštím roce už se naplno rozběhnou práce na nové, smíšené zástavbě. Ta bude kombinovat bydlení, kanceláře, obchody, restaurace, ale bude tu třeba i zdravotnické zařízení. Dokončení je plánováno na rok 2028, investice se vyšplhají na zhruba 3,5 miliardy korun.
„Vznikne tady zhruba 195 nových rezidenčních jednotek,“ uvedl Miloš Kocián ze společnosti Penta Real Estate, která je do projektu také zapojená. Půjde jak o nejmenší byty 1kk, tak o penthousy v nejvyšších patrech s výhledem na město. Bydlení má tvořit dvě třetiny objektu.
„Na to bude napojena komerční zóna, která sestává ze zhruba 7,5 tisíc m2 kanceláří doplněných maloobchodními prostorami o rozloze zhruba 550 m2, jež budou rozmístěny napříč areálem. Ten propojí Vinohradskou třídu a Římskou ulici,“ doplnil.
Součástí budov bude podzemní garážové stání s možností nabíjení elektromobilů, garáže mají být navíc spojeny s vedlejší budovou.
„Samozřejmě technologický pokrok jde rychle kupředu, takže určitě smart technologie, přístupové systémy a různá energetická řešení jsou v diskuzi,“ doplnil Kocián k projektu.
Ten vznikl na základě vítězného návrhu ateliéru Jakub Cigler Architekti. Má jít o architekturu, která „respektuje charakter okolních Vinohrad“, ale zároveň přinese do lokality nový život a otevřený veřejný prostor průchozí pro pěší. Nabídne například i zeleň, pobytové schody, vodní prvek či umělecká díla.
Podle Kociána má být plánovaná zástavba novou branou do vinohradské čtvrti a přemostěním mezi Prahou 1 a Prahou 2. S Václavským náměstím ho brzy propojí budovaná tramvajová trať.
Památkovou ochranu Transgas nezískal
Soubor tří původních budov vznikl v letech 1972 až 1978. Sloužil jako ústředí pro dispečink tranzitního plynovodu a ministerstvo paliv a energií. Pod dílem byly podepsáni Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický.
Komplex Transgas i přes svou unikátnost nezískal památkovou ochranu. Snahy města i aktivistů, kteří usilovali o zachování výjimečné ukázky brutalistní architektury, se tak nenaplnily.
O záchranu areálu se zasazoval Klub za starou Prahu a někteří odborníci, kteří stavbu označovali za ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu i postmoderny.
Například pražský magistrát přišel tehdy s návrhem, že budovu koupí a nastěhuje do ní několik stovek úředníků. Někdejší majitel však nabízenou cenu neakceptoval.
