Článek
Jedním z klíčových faktorů, který infiltraci školního systému umožnil, je to, jak UNRWA jako celek funguje. Z přibližně 30 tisíc zaměstnanců agentury totiž plných 99 procent tvoří Palestinci najatí na místě. Teoreticky je na dálku řídí centrální správa čítající kolem 120 představitelů úřadu, ale reálně na ně dohlíží různí místní šéfové, popisuje ve studii o této problematice nevládní organizace UN Watch.
Vzdělávací systém vyžaduje vysoký počet učitelů, které UNRWA zaměstnal též z řad místních Palestinců. V řadě případů se jednalo o učitele, kteří přešli přímo ze škol řízených Hamásem. UNRWA se v podobných případech odvolával na to, že všichni z učitelů museli projít prověrkami neutrality. Za jakých podmínek jimi prošli a pod jak přísným dohledem, už ale vedení úřadu nemůže zaručit. Výsledkem je poměrně snadná infiltrace školského systému teroristy a jeho praktické a efektivní ochromení.
Příkladem toho, jak málo teroristům stačilo k paralyzování celého systému, je osoba jménem Suhajl al-Hindí. Ředitel jedné ze škol UNRWA, předseda odborů zaměstnanců úřadu OSN - a aktivní člen Hamásu. Ředitelem školy se stal v roce 2006, a předsedou odborů v roce 2011. Prakticky hned po získání privilegií, která mu nová pozice poskytovala, bez ostychu vystoupil na akci, jíž se účastnil i tehdejší vůdce Hamásu Ismáíl Haníja.
Holokaust se u nás učit nebude! Hamás si dupl a uspěl
UNRWA se pokusil zakročit, ale ukázal se jako poměrně bezzubý. Kvůli nevoli zaměstnanců ustoupil od plánu al-Hindího propustit a za účast na akci jej pouze na tři měsíce suspendoval. I to ale stačilo k tomu, aby odbory, které řídil, svolaly stávku, která zastavila prakticky veškerou výuku. Hamás na suspendaci al-Hindího zareagoval tak, že UNRWA poprvé veřejně zkritizoval, přičemž se ohradil i proti tomu, že se úřad snažil do škol protlačit výuku o holokaustu a odmítal zaměstnávat osoby se známými vazbami na teroristické organizace.
Úřad nakonec ustoupil a al-Hindího odbory svým členům při vyjednávání zajistily, že už nebude možné je potrestat za akce, kterých se zúčastní ve svém volném čase. Podobně se odborům posléze podařilo zabránit i plánované výuce o holokaustu či vyvěšení map ukazujících stát Izrael. Al-Hindí to ospravedlňoval tím, že by tato opatření „poškozovala palestinská práva a identitu“.
O tom, že je al-Hindí členem Hamásu, Izrael údajně UNRWA poprvé informoval už na začátku roku 2012. V případech podobných obvinění úřad provádí vlastní vyšetřování, která ale málokdy vedou k významnějšímu trestu. Studie thinktanku Washington Institute nedostatečné výsledky vyšetřování vysvětluje tím, že je velmi obtížné najít v Gaze někoho, kdo by byl ochotný proti Hamásu svědčit.
Když Hamás zavrčí, OSN se lekne a radši stáhne své lidi
Nakonec byl al-Hindí propuštěn ze své funkce až na jaře 2017, a to poté, co vyšlo najevo, že byl v únoru téhož roku v tajných volbách zvolen do vedení Hamásu. V čele odborů ho nahradil ekonom Amír al-Mišal. Když po nástupu do funkce přislíbil, že bude pokračovat ve šlépějích svého předchůdce, mnozí to chápali tak, že se též hlásí k Hamásu. Zvlášť proto, že má v rodině několik členů tohoto hnutí a také má vazby na banku kontrolovanou Hamásem, která má podle regionálních médií za hlavní cíl finanční podporu teroristů.
Navzdory obviněním, že prostředky UNRWA zneužívá k financování banky Hamásu, al-Mišal ve funkci zůstává dodnes. Prakticky je nyní organizace zpět v bodě, kdy vše svědčí o tom, že je šéf odborů pravděpodobně členem Hamásu, ale úřad opět nemá hmatatelné důkazy jeho členství, které by ospravedlnily jeho propuštění. Během svého úřadování al-Mišal například zablokoval kvóty, které by určovaly nutnou míru zastoupení žen v odborech.
Hamás se naopak představitelů UNRWA, kteří mu vadí, může zbavit poměrně snadno. Dobrým příkladem je někdejší ředitel úřadu v Gaze Matthias Schmale, který si v roce 2021 v rozhovoru dovolil říct, že izraelské nálety na Hamás byly „poměrně přesné“. Al-Hindí o Schmalem řekl, že se dopustil „vážného hříchu“, za který „bude muset zaplatit“, zatímco al-Mišal proti němu vedl masové protesty. Jeho odvolání z Gazy nakonec požadoval i Hamás a UNRWA žádosti i z obav o jeho bezpečí vyhověl.
Selhání, nebo záměr?
To, že jeden z jejích úřadů zaměstnává teroristy, je citlivou záležitostí pro celou organizaci spojených národů. Příznivci Izraele na mezinárodní scéně tento problém často prezentují jako důkaz zaujatosti organizace proti židovskému státu. „Většina lidí, kteří jsou zapojení do utajovaných organizací, se snaží, aby se o jejich zapojení veřejně nevědělo,“ hájil OSN v minulosti tiskový mluvčí jejího generálního tajemníka Antónia Guterrese Stéphane Dujarric.
Obzvlášť ožehavým tématem se zaměstnávání údajně neutrálních Palestinců stalo po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023, kdy palestinští ozbrojenci na izraelské půdě povraždili přibližně 1200 lidí a dalších 251 odvlekli do zajetí. Tohoto útoku se totiž zúčastnilo i několik zaměstnanců UNRWA, zatímco další tisíce jej oslavovali na sociálních sítích.
Bývalá francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnová byla proto OSN pověřena zřízením nezávislého posudku, jestli UNRWA jako úřad „udělal vše možné pro to, aby zajistil neutralitu a zareagoval na její vážná porušení“.
Její závěrečná zpráva přišla s na první pohled protichůdným závěrem, že úřad podle dostupných důkazů pro neutralitu udělal vše, co bylo v jeho silách, ale zároveň má velký problém s politizací zaměstnanců. Dala tak převážně za pravdu těm, kteří dlouhodobě tvrdí, že západní liberální model UNRWA nemůže v tak radikalizovaném prostředí, jako je Gaza, řádně fungovat.
Na to upozorňují i Izraelci, kteří poukazují na to, že zatímco na demokratický židovský stát jsou uplatňována přísná morální měřítka, teroristický Hamás má od OSN de facto volnou ruku. Připomínají také, že pro Hamás je absolutní prioritou likvidace Izraele, nikoliv vznik palestinského státu a prospěch palestinského lidu. Teroristé stále v Gaze zadržují téměř padesát izraelských rukojmí, z nichž už je naživu jen asi dvacet lidí, a odmítají je vydat.
