Článek
Představitelé obou stran potvrdili, že po nepřímých jednáních v egyptském přímořském letovisku Šarm aš-Šajch podepsali dohodu, informuje agentura Reuters. Příměří následně začalo platit po schválení izraelskou vládou.
Americká CNN nebo britská BBC uvedly, že není jisté, zda příměří opravdu platí. Není podle nich jasné, zda premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě zastavit boje. Server Times of Israel nebo agentura Reuters zase informují, že příměří začalo platit ihned po ratifikaci dohody členy vlády.
Dohoda zahrnuje výměnu palestinských vězňů za izraelská rukojmí a dočasné příměří. Izraelská armáda se má nyní přesunout na nové pozice uvnitř Pásma Gazy a Hamás má do 72 hodin všechny rukojmí propustit.
Jednání bezpečnostního kabinetu se protáhlo o několik hodin proto, že izraelský krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir žádal, aby Izrael odmítl propuštění určitých palestinských vězňů, včetně těch odsouzených za terorismus.
Ještě před jednáním vlády Gvir uvedl, že ji svrhne, pokud nebude Hamás rozpuštěn, informoval server The Times of Israel.
Americký prezident Donald Trump několik hodin před podpisem oznámil, že obě strany konfliktu s první fází jeho mírového plánu souhlasily. To následně potvrdili i představitelé Hamásu a mluvčí katarské diplomacie, která se mírových jednání v Egyptě též zúčastnila, informuje deník The Guardian.
V Gaze by se nadále mělo nacházet 48 rukojmích, které palestinští teroristé unesli během útoku ze 7. října 2023, při kterém také zabili přibližně 1200 lidí. Naživu je z nich však pravděpodobně jen dvacet. Výměnou za ně by měl Izrael propustit až 1700 palestinských vězňů držených v izraelských věznicích. Trump uvedl, že očekává, že k výměnám dojde nejpozději v pondělí.
Palestinci v Gaze i Izraelci v ulicích oznámení amerického prezidenta oslavovali. Stále jej ovšem berou s jistým odstupem. Pamatují si totiž příměří dojednané v lednu, které se po první fázi rozpadlo, když se obě strany opakovaně navzájem obviňovaly z porušování dohody a Hamás odmítl vydat více rukojmích, než bylo dojednáno.
Izrael zahájil blokádu Gazy a v půlce března teritorium opět začal ostřelovat. Celkem bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem při izraelské ofenzivě v Gaze za dva roky války zabito více než 66 tisíc lidí. Čísla však nelze nezávisle ověřit a ministerstvo při výčtu obětí nerozlišuje civilisty a teroristy Hamásu.
