Článek
Případ se týká 20leté palestinské pacientky Marah Zuhríové, která zemřela minulý pátek na srdeční zástavu. O jejím úmrtí v nemocnici v italské Pise, kam byla převezena na léčení, BBC informovala v neděli v článku, jehož titulek i perex původně jednoznačně uváděly, že příčinou její smrti byla podvýživa.
Izraelský úřad pro koordinaci činností na palestinských územích (COGAT) ale v neděli zveřejnil lékařskou zprávu nemocnice v Gaze z 9. srpna, v níž palestinští lékaři tvrdí, že žena trpí akutní promyelocytární leukémií (APL). To je vzácná a agresivní forma leukémie, jež vzniká poruchou zrání bílých krvinek v kostní dřeni – hromadí se nezralé buňky zvané promyelocyty, které vytlačují zdravé krvinky. Pokud se APL neléčí, doba přežití od propuknutí je průměrně jeden měsíc. Právě kvůli tomu byla žena evakuována z Pásma Gazy přes izraelský Ejlat do Itálie.
Gazan doctors: She has Leukemia
— Eyal Yakoby (@EYakoby) August 17, 2025
Israeli doctors: She has Leukemia
Italian doctors: She has Leukemia
The medical report: She died of Leukemia
The BBC: Israel starved her to death https://t.co/RYeqxaRmJU pic.twitter.com/5IjboPRGQm
Po kritice, která se na BBC snesla za její původní článek spojující úmrtí Zuhríové s podvýživou, stanice svůj materiál změnila na neutrální sdělení, že zemřela v nemocnici. Ve svém vyjádření uvedla, že v době publikace článku nebyla informace o vážném onemocnění pacientky známa. Přitom ale právě podezření na toto onemocnění bylo s největší pravděpodobností důvodem, proč se léčila v Itálii.
Podle deníků La Repubblica a Corriere della Sera však lékaři z nemocnice v Pise uvedli, že dva provedené testy na leukémii byly negativní. Za příčinu úmrtí označili „silné oslabení organismu“. „Nemohu přesně určit, zda oslabení bylo způsobeno podvýživou či nemocí, kterou jsme nemohli objevit,“ řekla deníku Corriere della Sera Sara Galimbertiová, primářka oddělení, kde byla palestinská žena hospitalizovaná.
Přesnou příčinu úmrtí mladé Palestinky už nebude možné určit, neboť její matka odmítla pitvu.
Převoz Zuhríové do Itálie je součástí humanitárního programu tamní vlády, která v součinnosti s izraelskými úřady od začátku konfliktu takto převzala do léčení už zhruba 180 lidí. Jen tento týden dorazilo do Říma, Milána a Pisy 31 pacientů z Gazy spolu s jejich doprovodem, kteří mají buď vrozené nemoci, nebo utrpěli vážná zranění, například ztrát končetin, uvádí BBC s odvoláním na italské ministerstvo zahraničí.
Přešlapy BBC
Není to poprvé, co britská veřejnoprávní stanice musela korigovat svůj materiál, který měl v prvotní verzi jednoznačně protiizraelské vyznění.
V říjnu 2023 připsala izraelskému bombardování explozi u nemocnice Al-Ahlí, ačkoliv později vyšlo najevo, že tam dopadla raketa Palestinského islámského džihádu.
V listopadu téhož roku obvinila Izrael, že záměrně útočí na zdravotnický personál, protože si chybně vyložila informaci, že izraelské jednotky zahrnují lékařské týmy.
V červnu 2024 BBC popisovala případ chlapce Júnise, který se podle ní před válkou těšil dobrému zdraví, vyšlo však najevo, že trpěl mozkovou obrnou.
Letos v květnu v rádiu BBC zazněla dezinformace, že v následujících 48 hodinách hrozí smrt 14 tisícům kojenců v Gaze. Číslo se ale vztahovalo na děti s rizikem podvýživy během celého roku, nikoli na bezprostřední hrozbu úmrtí.
Závažné pochybení pak obsahoval letošní dokument „Gaza: How To Survive a Warzone“, kde novináři BBC použili šestnáctiletého protagonistu bez řádného odhalení, že je synem člena Hamásu. Dokument musel být stažen a BBC se za jeho neobjektivitu omluvila.
Ačkoliv aktuální článek o úmrtí Zuhríové BBC upravila, nadále ho dává do souvislosti s neutěšenou humanitární situací v Pásmu Gazy. Jeho obyvatelé trpí kvůli válce, kterou vyvolal masakr spáchaný teroristickým hnutím Hamás v říjnu 2023 v jižním Izraeli. Podle OSN trpí lidé v oblasti podvýživou a někteří zástupci organizace hovoří o hrozícím hladomoru. Izrael čelí obviněním ze snahy záměrně Gazany vyhladovět.
Židovský stát odmítá jako propagandu údaje o úmrtích na podvýživu, které každý den vydávají úřady ovládané Hamásem. Naopak poukazuje na velké množství humanitární pomoci uskladněné u hranic s Pásmem Gazy, které agentury OSN odmítají doručit potřebným. Upozorňuje také na to, že velká část humanitární pomoci se dostává do rukou teroristů z Hamásu, kteří ji pak používají pro sebe, případně ji za horentní sumy přeprodávají lidem.