Článek
„Kancelář premiéra předala náčelníkovi štábu vzkaz: Pokud vám to nevyhovuje, měl byste rezignovat,“ napsal web Jerusalem Post s tím, že Netanjahuovo rozhodnutí o úplné okupaci Pásma Gaza přišlo po měsících jednání v Dauhá mezi palestinským teroristickým hnutím Hamás, Izraelem a mediátory s cílem dosáhnout dohody o příměří a propuštění rukojmích.
„Kostky jsou vrženy – jdeme na úplnou okupaci pásma Gazy,“ citoval web Ynet podle webu vysoce postaveného izraelského činitele blízkého Netanjahuovi. Podle webu Times of Israel izraelská armáda nyní ovládá zhruba 75 procent Pásma Gazy, ale podle nového plánu by armáda měla obsadit i zbývající území.
Armáda je proti
„Není jasné, co by takový krok znamenal pro miliony civilistů a humanitárních skupin působících v Pásmu,“ dodává server s tím, že izraelská armáda s plánem na obsazení celého Pásma Gazy nesouhlasí. Argumentuje tím, že to může ohrozit rukojmí i tím, že zlikvidování veškeré infrastruktury Hamásu v enklávě by mohlo trvat roky.
Nynější válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023 po teroristickém útoku Hamásu v jižním Izraeli, při němž bylo povražděno na 1200 lidí a dalších více než 250 bylo odvlečeno jako rukojmí. Velká část jich byla propuštěna v rámci výměny za palestinské vězně při dvou příměřích, nyní v Pásmu Gazy zůstává zhruba 50 rukojmí, odhaduje se, že naživu je jich stále zhruba dvacet.
Rozsáhlá odvetná vojenská operace v Izraeli v Pásmu Gazy si podle tvrzení úřadů ovládaných teroristickým Hamásem vyžádala přes 60 tisíc obětí, tyto údaje však není možné nezávisle ověřit. Kvůli katastrofálním humanitárním podmínkám v Pásmu Gazy však Izrael kritizují i mnohé západní země, které jinak patří ke spojencům židovského státu.
