Článek
Pro přijetí rezoluce, podle níž „politika a činy Izraele v Gaze“ splňují právní definici stanovenou Článkem II Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocida z roku 1948, hlasovalo 86 procent z pěti stovek členů asociace složené z předních odborníků na tuto problematiku, informuje agentura Reuters. Jedná se o devátou takovou rezoluci, kterou asociace od svého vzniku v roce 1994 vydala, přičemž převážně se týkaly historických konfliktů.
Úmluva OSN z roku 1948, která byla přijata v reakci na masové vraždění Židů nacistickým Německem, genocidu definuje jako „zločiny spáchané s úmyslem zcela nebo částečně zničit národnostní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou“. Po všech státech požaduje, aby genocidě bránily a zastavily ji.
Genocida
K hromadnému vyvražďování obyvatel docházelo po celou dobu lidské historie. Pojem genocida vycházející z řeckého génos (narození či rasa nebo rod) a caedō (zabít) zavedl až ve 20. století právník polsko-židovského původu Raphael Lemkin.
Následkem holokaustu označila OSN v roce 1946 genocidu za mezinárodní zločin, ačkoliv přesně nedefinovala, co genocida znamená.
K tomu došlo až v roce 1948 přijetím Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia. Genocidy se dopustí ten, který v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu způsobí:
- usmrcení příslušníků této skupiny
- těžká tělesná ublížení nebo duševní poruchy členům takové skupiny
- úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení
- opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí
- násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné
Stát Izrael tvrzení v rezoluci asociace popřel stejně, jako to udělal v případě dřívějších obvinění z genocidy ze strany mezinárodních i několika izraelských neziskových organizací, a trvá na tom, že jeho počínání v Gaze je pouze oprávněnou sebeobranou. V současnosti také čelí obvinění z genocidy u Mezinárodního soudního dvora v Haagu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu argumentuje, že pokud by židovský stát chtěl vyhladit palestinské obyvatelstvo, zabralo by mu to „jedno odpoledne“. Poukazuje také na to, že v samotném Izraeli žijí v rovnoprávném postavení zhruba dva miliony izraelských Arabů.
Teroristické hnutí Hamás, které válku v Pásmu Gazy v říjnu 2023 samo rozpoutalo, naopak rezoluci přivítalo. Šéf vládní mediální kanceláře ovládané Hamásem Ismáíl Savábta pochválil její „prestižní odborný postoj“, který podle něj na „mezinárodní společenství klade právní a morální povinnost urgentně zakročit a zastavit zločiny, chránit civilisty a vůdce okupace přimět, aby se zodpovídali“.
Izraelská ofenziva v Gaze přitom přišla po bezprecedentním teroristickém útoku Hamásu a dalších palestinských teroristických ze 7. října 2023, při kterém ozbrojenci na území Izraele zabili přibližně 1200 lidí a dalších 251 odvlekli do zajetí. Tam jich stále drží 48, z nichž za živé Izraelci považují jen dvacet.
Hamás své civilisty obětuje, říká Izrael
Během následné izraelské protiofenzivy v Gaze bylo podle údajů zveřejněných tamním ministerstvem zdravotnictví kontrolovaným Hamásem zabito přibližně 63 tisíc Palestinců. Tento údaj nerozlišuje mezi zabitými bojovníky a civilními ztrátami a nelze jej nezávisle ověřit. Podle Izraele jsou ztráty na civilním obyvatelstvu tak vysoké proto, že je Hamás záměrně obětuje, aby dosáhl očernění a následné izolace židovského státu ve světě.
Poničena nebo zcela zničena byla většina budov v palestinském teritoriu a téměř všichni obyvatelé Gazy museli kvůli izraelské vojenské operaci alespoň jednou opustit své domovy. Izrael poukazuje na to, že Hamás pro sebe pod téměř celým územím Pásma Gazy vybudoval rozsáhlou síť tunelů, kam civilisté nemají přístup. Jsou zejména v husté městské zástavbě a jejich zničení se neobejde bez destrukce militarizované městské infrastruktury.
Tunely Hamásu
- Odhady souhrnné délky tunelového systému Hamásu se pohybují kolem 500 km. Pro srovnání: Pásmo Gazy má rozlohu přibližně 365 km², což je méně než Praha. Ta má rozlohu přibližně 496 km², souhrnná délka tratí pražského metra je ale jen 65 km.
- Byly vybudovány nejprve pro účely pašování, postupně i jako úkryt pro bojovníky Hamásu, který je záměrně stavěl pod hustou městskou zástavbou.
- Každý tunel je typicky vysoký 1,5–2 m, široký 1–2 m a má vyztužené stěny a strop betonem.
- Na jejich stavbu byly použity stovky tisíc až miliony m³ betonu z dodávek určených pro civilní obnovu (školy, nemocnice, obytné domy) a platili je zahraniční dárci včetně EU.
- Tunely neslouží jako kryty pro obyvatelstvo, civilisté do nich nemají přístup.
Podle Integrované klasifikace fází potravinové bezpečnosti (IPC), na jejíž údaje se spoléhá OSN, také v částech Gazy v současnosti panuje člověkem způsobený hladomor. I toto tvrzení Izrael popírá jakožto založené čistě na informacích zveřejněných Hamásem, který navíc dodanou humanitární pomoc v mnoha případech zabaví.
„Sebeobrana to neospravedlňuje“
V pondělí přijatá třístránková rezoluce po Izraeli požaduje, aby „okamžitě ukončil veškeré činy, které představují genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti páchané na Palestincích v Gaze, včetně úmyslných útoků na civilisty, včetně dětí, a jejich zabíjení; hladovění; upírání humanitární pomoci, vody, paliva, a dalších věcí nutných k přežití populace; sexuálního a reprodukčního násilí; a nuceného vyhánění populace“.
Rezoluce zároveň uznává, že útok Hamásu, kterým válka začala, představuje mezinárodní zločiny. Podle O’Brienové tím ovšem činy Izraele ospravedlnit nelze. „Definitivním vyjádřením expertů v oboru studií genocidy je, že v Gaze genocida probíhá. Pro páchání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy není žádné ospravedlnění, ani sebeobrana,“ uvedla O’Brienová.
Profesor mezinárodního práva z Nizozemské otevřené univerzity Sergej Vasilijev, který není členem asociace, pondělní přijetí rezoluce zhodnotil tak, že se jedná o důkaz, že se „toto právní vyhodnocení stalo v akademických kruzích, obzvlášť v oboru studií genocidy, mainstreamovým“.
Minulý týden se v médiích též objevila zpráva, že stovky zaměstnanců Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva komisaři Volkeru Türkovi poslaly dopis se žádostí, aby i on válku v Gaze označil za aktivní genocidu.
