Článek
Evropská unie si podle ní nemůže dovolit být paralyzovaná a musí na dění v Pásmu Gazy reagovat. „To, co se děje v Gaze, je nepřijatelné,“ prohlásila a dodala, že komise sama bude pracovat na zavedení opatření proti Izraeli v oblastech, kde členské státy nemohou dosáhnout konsensu.
„Jsem si vědoma toho, že bude obtížné najít většinu a vím, že každá akce bude pro některé příliš velká a pro další příliš malá, ale všichni musíme přijmout svou vlastní odpovědnost,“ řekla von der Leyenová.
Oznámila také, že příští měsíc zřídí mezinárodní palestinskou dárcovskou skupinu, včetně specializovaného nástroje pro rekonstrukci pásma Gazy.
Evropská unie je ve vztahu vůči Izraeli hluboce rozdělena. Členské státy se dosud nedokázaly dohodnout na navrhovaných sankčních opatřeních. Komise už na konci července například navrhla ukončit spolupráci v rámci programu financování výzkumu Horizont Evropa. Izraelské společnosti by mohly v důsledku represivního opatření ztratit přístup k dotacím v hodnotě milionů dolarů.
Německo je ovšem proti sankcím, naopak Španělsko s nimi nemá problém. Zda bude možné návrh sankce předložený Evropskou komisí implementovat, závisí na tom, zda získá podporu tzv. kvalifikované většiny v Radě členských států.
V podobném duchu hovoří také ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle něj sankce na extremistické izraelské ministry a pozastavení asociační dohody, jak navrhuje Ursula von der Leyenová, nejsou novinkou a nenašly podporu.
Izraelská vláda v srpnu schválila plán obsazení města Gaza ve snaze zničit Hamás a nalézt rukojmí, které palestinští ozbrojenci stále zadržují. Mnozí Izraelci proti tomu protestují kvůli obavám o životy unesených a požadují, aby vláda ukončila válku a uzavřela s Hamásem dohodu o příměří a propuštění rukojmích, kterých je v zajetí ještě 48, většina ale už zřejmě nežije.
Válka v Gaze začala 7. října 2023 teroristickým útokem Hamásu na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli. Izraelská armáda pak zahájila masivní bombardování tohoto palestinského území a pozemní vojenskou operaci. Hamás se v Pásmu Gazy ujal vlády v roce 2007 po krátké občanské válce.
