Žádné odzbrojení a žádný mír. Hamás to říká jasně

Hamás je nyní podle agentury Reuters pod silným tlakem, aby se odzbrojil a vzdal se kontroly nad Pásmem Gazy, jinak riskuje obnovení konfliktu s Izraelem. Na otázku, zda se Hamás vzdá zbraní, Nazal v rozhovoru, který poskytl z katarského Dauhá, kde špičky hnutí dlouhodobě žijí, sdělil: „Nemohu odpovědět ani ano, ani ne. Upřímně řečeno, záleží to na tom, co to odzbrojení, o kterém mluvíte, znamená. Komu by se ty zbraně předaly?“

Dodal, že otázky včetně odzbrojení, které se budou probírat v další fázi jednání o mírovém plánu pro Gazu prosazovaném americkým prezidentem Donaldem Trumpem, se týkají nejen Hamásu, ale i dalších palestinských ozbrojených skupin. Odzbrojení a odstavení Hamásu od moci je přitom klíčovým bodem plánu.

Podle Nazala má Hamás v úmyslu udržet si kontrolu nad bezpečností v Gaze během přechodného období, s nímž Trumpův mírový plán počítá. Co bude pak, závisí na tom, zda Palestinci za tu dobu získají reálnou naději na vlastní, samostatný stát.

„Palestinský lid chce nezávislý palestinský stát,“ řekl člen politbyra Hamásu, jehož revidovaná charta z roku 2017 stále odmítá uznat existenci Státu Izrael. Ten označuje za přechodnou sionistickou entitu, jež musí být zničena.

Z tohoto důvodu se zástupci Hamásu vyhýbají slovům o míru či mírové dohodě. Zastavení bojů označují arabským výrazem „hudna“ (klid, příměří), nikoliv „salám“ (mír).

Nazal zároveň obhajoval zásah hnutí v Gaze, kde minulý týden proběhly veřejné popravy. Hovořil přitom o „výjimečných opatřeních“ a „popravách zločinců“.

Nazalova vyjádření podle agentury Reuters ukazují hlavní překážky, které brání úplnému ukončení války v Gaze. Zvýrazňují také velké rozdíly mezi postoji Hamásu a Trumpovým plánem před jednáními, která se mají zabývat odzbrojením hnutí a způsobem správy Gazy.

Vývoj v Gaze o víkendu také ukázal, jak křehké je příměří v enklávě. Izrael v neděli informoval, že jeho vojáci v oblasti Rafáhu na jihu Pásma se stali terčem palestinských ozbrojenců. Hamás podíl na incidentu, při němž přišli o život dva příslušníci izraelské armády, popřel. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli armádě nařídil, aby „tvrdě zasáhla proti teroristickým cílům“ v Pásmu Gazy.

Týž den večer sice izraelská armáda oznámila, že začíná opět prosazovat klid zbraní, zároveň však varovala, že na jakékoli porušení příměří znovu odpoví. Americký prezident Trump v noci na pondělí prohlásil, že příměří v Pásmu Gazy mezi Izraelem a Hamásem stále platí. Izrael pak v pondělí otevřel hraniční přechod Kerem Šalom mezi Izraelem a Pásmem Gazy, který je klíčový pro přepravu humanitární pomoci na válkou zdevastované území.

Dvacetibodový mírový plán oznámil Trump koncem minulého měsíce a 10. října se začala naplňovat jeho první fáze. Hamás propustil zbývajících 20 živých rukojmích, které držel od 7. října 2023, kdy jeho teroristickým útokem na Izrael začala válka v Gaze, a židovský stát propustil téměř 2000 Palestinců ze svých věznic.

Izraelská armáda se také stáhla na takzvanou žlutou linii vytyčenou dohodou o klidu zbraní a znepřátelené strany si předávají těla mrtvých. Izrael má ale výhrady k tempu, jakým Hamás předává těla mrtvých rukojmích. Z požadovaných 28 jich zatím předal jen dvanáct.