Článek
Zatímco z původní zprávy Reuters vyplývalo, že tvrzení, že izraelská ofenziva v Gaze nyní splňuje právní definici stanovenou Článkem II Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocida z roku 1948, podpořila drtivá většina z předních světových odborníků na tuto problematiku, ve skutečnosti to bylo naopak.
Ačkoliv redakce Reuters už informaci přeformulovala na větu, podle které rezoluci podpořilo „86 procent hlasujících z 500 členů IAGS“, přesný údaj, kolik jich tedy skutečně hlasovalo, ve článku stále není k nalezení. Jak k původní chybě došlo, pak naznačuje text o stejné události amerického magazínu Time.
Ten totiž údaj o počtu hlasujících stále neopravil. Tuto informaci pak odkazuje na doktora Onura Uraze z Univerzity Hacettepe v Ankaře, který je předsedou rezoluční komise IAGS. To naznačuje pochybení v komunikaci mezi organizací a médii, která o přijetí rezoluce informovala jako první. Možné je i to, že IAGS prvotně o výsledku hlasování informovala bez upřesnění počtu zúčastněných členů.
Na platnosti rezoluce upřesnění počtu hlasujících nic nemění. Podle vnitřních pravidel odborného sdružení k tomu, aby byla rezoluce platná, stačí, aby se hlasování o ní zúčastnila aspoň pětina členů. To znamená, že by teoreticky k přijetí podobné rezoluce mohlo v určitém případě stačit jen 51 hlasů.
Stín to však vrhá na způsob, jakým o konfliktu v Gaze informují i renomované světové agentury. Konkrétně přes agenturu Reuters například prochází významná část údajů o obětech v Pásmu Gazy, jež pak přebírají ostatní média.
Sama organizace uvádí, že by její rezoluce měly mít váhu ovlivnit případná soudní řízení. Izrael v současnosti u Mezinárodního soudního dvora čelí obvinění z genocidy ze strany Jihoafrické republiky a Brazílie. Pravidelné setkání členů IAGS se bude letos v říjnu konat právě v jihoafrickém Johannesburgu.
